Větrné elektrárny ve světě

Historie

Vítr resp. větrná energie byla využívána již v dávné době pomocí větrných mlýnů. Jejich původ bývá nejčastěji přisuzován oblasti Persko – arabské. Nejstarší, dosud zachovalé zděné větrné mlýny v Moonu u Alexandrie jsou staré asi tři tisíce let. Podle jedné z teorií pronikla výstavba větrných mlýnů do Evropy prostřednictvím Arabů, jejichž říše sahala v 8. století až na Pyrenejský poloostrov. Nejstarší zmínka o evropském větrném mlýně je však v anglosaské listině z roku 833. Počátkem 12. století byl znám větrný mlýn ve Francii, roku 1274 v Nizozemí, ve 13. století v Německu atd.

Technologii větrných mlýnů přejaly o mnoho let později větrné elektrárny. První VE v Evropě vyvinul a postavil Poul la Cour v roce 1891 v Dánsku. Konstrukci větrného motoru vylepšil v roce 1930 Francouz George J. Darreius. Jeho technologie byla převratná ovšem prosadila se až v 70. letech 20. století. V té době nastaly obavy z vyčerpání neobnovitelných zdrojů, z produkce skleníkových plynů a z napjatého stavu absorpční kapacity přírodních systémů pro odpadní látky produkované při výrobě elektrické energie. Dalším důležitým impulsem pro rozvoj větrné energetiky bylo embargo zemí OPEC na vývoz ropy do průmyslově vyspělých zemí. Embargo bylo vyhlášeno na podzim roku 1973. Evropa začala hledat obnovitelné zdroje energie a koncem 70. let byly uvedeny do provozu první, v té době moderní, větrné elektrárny. K největším průkopníkům patřilo Dánsko a tehdejší západní Německo.

Současnost a výhled

Vývoj moderní větrné energetiky ve světě je sledován především podle instalovaného výkonu VE v jednotlivých zemích. Ten v posledních 20 letech nepřetržitě stoupá. Světovému žebříčku dominovala k 30. 6. 2022 Čína s instalovaným výkonem  ve výši 360 000 MW. Následovaly USA (146 000 MW), Německo (66 000 MW), Indie (42 000 MW) a Španělsko (29 000 MW). 

Jen v Evropě bylo ke konci roku 2022 ve větrných elektrárnách instalováno téměř 255 000 MW. Evropa v roce 2022 instalovala 19 GW (16 GW v EU-27) nové větrné kapacity, 87 % nových větrných instalací v Evropě přitom tvořily větrné elektrárny na pevnině. Švédsko, Finsko, Německo a Francie vybudovaly nejvíce pobřežních větrů. Asociace WindEurope očekává, že v období 2023–2027 Evropa nainstaluje 129 000 MW nových větrných elektráren, z toho EU-27 postaví 98 GW. Tři čtvrtiny nových přírůstků kapacity v letech 2023–27 budou na pevnině. 

Výkon instalovaný ve větrných elektrárnách Vybraných evropských zemí (ke konci roku 2022)

zdroj: windeurope.org