Mýty a argumenty o větrných elektrárnách

Větrné elektrárny, obnovitelné zdroje a jejich pozice v celkovém energetickém mixu České republiky

Proč instalovat větrné elektrárny, když se budou stavět nové Dukovany a ještě nějakou dobu poběží uhelné zdroje?

Výroba v uhelných elektrárnách samozřejmě neskončí hned, bude ovšem v následujících letech rychle utlumována. Tento proces bude patrný už po roce 2025. Jen Skupina ČEZ v posledních letech odstavila tisíce MW výkonu a více než 10 bloků uhelných elektráren.

V souladu s energetickou politikou ČR a EU je proto třeba postupně instalovat další zdroje. Vhodný mix jaderné energie a obnovitelných zdrojů je v podmínkách ČR jedinou možnou cestou, jak zachovat bezpečnost dodávek energií a současně plnit stále přísnější požadavky na emisní ukazatele výrobního portfolia elektráren.

K čemu potřebujeme větrné elektrárny, když se jejich stavba protahuje a navíc fotovoltaické elektrárny budou hotové dříve a pokryjí většinu požadované výroby ČR z obnovitelných zdrojů?

Je výhodné mít co nejpestřejší mix bezemisních nebo nízkoemisních zdrojů. Energetická síť tak není náchylná k výpadkům jednotlivých typů elektráren a je stabilnější.

Větrné elektrárny, kromě toho, že v ČR mohou pokrýt spotřebu stovek tisíc domácností, jsou důležité i jako zdroj, který se dokáže poměrně dobře doplňovat právě s fotovoltaikami a to jak v průběhu roku (VtE vyrábí i v zimě) tak i v průběhu dne (VtE vyrábí i v noci), viz diagramy níže.  V energetické soustavě tak větrné elektrárny dokáží částečně kompenzovat kolísání produkce FVE.

Ve srovnání s FVE mají větrné elektrárny také:

    • vyšší výrobu při záboru menší plochy
    • delší životnost
    • snadnější údržbu

Na obnovitelné zdroje všichni doplácíme a ještě zdražují cenu elektřiny. Proč se tedy mají stavět další?

Obnovitelné zdroje jsou spolu s jadernými elektrárnami naopak nejlevnějšími zdroji současného energetického mixu. Výrobní náklady těchto dvou typů zdrojů jsou zcela nesrovnatelné např. s náklady na výrobu v uhelných elektrárnách, které jsou stále více zatěžovány nutností započítávat do svých nákladů i stále rostoucí ceny emisních povolenek, paliva a dalších externích nákladů.

Vliv elektráren na krajinu a lidi

Větrné elektrárny mají dopad na krajinný ráz. Dá se to nějak změnit nebo ovlivnit?

Jde o problém velice subjektivní, každý může mít na umístění větrných elektráren v krajině různý názor.

Většina větrných parků je navrhnuta tak, aby vliv na krajinu byl co nejmenší. Dopady větrných elektráren na krajinný ráz každopádně nejsou o mnoho rušivější než stávající dominantní prvky v okolní krajině - např. sloupy vysokého napětí, televizní vysílače, přenosové věže, tovární komíny, atd.

Větrné elektrárny jsou obvykle výrazným prvkem v krajině. Musí se stavět tam, kde je dostatečně větrno, tedy většinou na kopcích nebo rozlehlých rovinách. To, že jsou vidět, ještě ale neznamená, že pohled do krajiny zkazí. Harmonická krajina je založena na rovnováze lidského působení a přírody. Někomu turbíny vadí - někomu zase přijdou elegantní. Každopádně jsou větrné elektrárny v české krajině pořád ještě novým prvkem a jako takový potřebují určitý čas, aby si na ně lidé zvykli.

Některé větrné elektrárny často stojí hned za domy. Jak chce ČEZ garantovat odstupové vzdálenosti?

Skupina ČEZ respektuje názory a obavy obyvatel v místě provozovaných nebo plánovaných větrných elektráren. Počítá s dodržením předepsaných vzdáleností jednotlivých elektráren od obydlených stavení. V případě projektů ČEZ se jedná minimálně o 850 metrů.

Moderní stroje, které zde mají být umístěny, mají oproti starším typům navíc upraveny listy rotoru tak, aby hluk minimalizovaly. Tím, že jsou stroje vyšší a průměr rotoru širší, pohybují se listy rotoru s nižšími otáčkami. Například větrné elektrárny u Věžnice na Vysočině pracují s otáčkami 15 ot/min, nové moderní stroje mají jen 12 otáček za minutu. Současné elektrárny se tak točí o 20 % pomaleji.

Nepopřete ale, že větrné elektrárny jsou hlučné a nic nevyrobí…

Hlukové emise větrných elektráren by i při nejhorším možném případě (maximálně možný odrazivý povrch – půda zmrzlá, pokrytá krustou sněhu a území bez lesů) měly splňovat předepsané limity. Norma stanoví pro den 50 dB, v noci 40 dB.

Rotor se točí a elektrárna vyrábí energii, pokud je vítr v rozmezí 3 až 25 metrů za sekundu. Pokud je rychlost větru pod nebo nad tímto rozmezím, rotor je zastavený. Otáčky rotoru se pohybují v závislosti na rychlosti větru a typu elektrárny mezi 8 a 20 otáčkami za minutu.

Při silném proudění větru je slyšet právě jen vítr, který elektrárnu přehluší, elektrárna je slyšet spíše při nižších výkonech.

Jedna větrná elektrárna o instalovaném výkonu 4 MW může ročně vyrobit až 10 milionů kWh elektřiny. To je roční spotřeba cca 3 000 domácností. Rozhodně tedy nejde o zanedbatelnou produkci.

Problémem zůstává tzv. stroboskopický efekt, kdy pohybující se vrtule při nízkém slunci vrhají dlouhé stíny. Co s tím?

Ano, tento jev skutečně nastává, ale jen na několik minut až hodin v roce (v závislosti na lokalitě), přičemž musí být jasno a elektrárna se musí točit. Tyto časy jsou předem známé a v konkrétních časech tak lze případně elektrárnu odstavit.

Krajinu budou už roky před stavbou hyzdit věže k měření síly větru. Nejde se tomu vyhnout?

Měření rychlosti větru, které pomůže stanovit větrný potenciál v lokalitě, už dávno neprobíhá pomocí stožárů vysokých desítky metrů. Měří se většinou pomocí zařízení LIDAR umístěného na zaparkovaném autě. Systém dokáže sám propočítat, s jakou silou a rychlostí větru lze počítat ve výšce cca 130 metrů, kde se nachází osa rotoru budoucí větrné elektrárny.

Jak ČEZ zajistí vhodné přístupové cesty pro dopravu materiálu na místa, kam cesty nevedou?

Je možné v takových případech využít starší cesty zanesené v katastru, které se po dohodě s majiteli pozemků zpevní a připraví pro účely transportu věží. Pro dopravu a stavbu větrných elektráren se také budují dočasné zpevněné plochy, které jsou po dokončení stavby zrušeny.

V místě, kde vzniknou větrné elektrárny, poklesnou ceny nemovitostí. Je to doložené mnoha příklady a studiemi ze zahraničí…

Je pravdou, že podle některých studií klesnou ceny nemovitostí o nízká procenta. Zdaleka to ale nemusí platit všude, např. tam, kde benefitem výstavby elektráren jsou další nové přístupové cesty, posílená energetická infrastruktura atd. Obec může prostředky získané z podílu na projektu větrné elektrárny investovat do zlepšení komfortu bydlení svých občanů.

Větrné elektrárny přitahují blesky a přívalové srážky, je to dokázáno např. z Brzkova, což je sousední obec Věžnice, kde má ČEZ své větrné elektrárny už skoro 15 let…

Žádná taková souvislost nebyla nikdy prokázána. Pokud by to tak bylo, postižena by byla především Věžnice, což se nikdy nestalo. Meteorologie je poměrně složitá a komplexní věda a umístění větrných elektráren je v ní jevem zcela bezvýznamným. Meteorologické jevy vznikají v oblačnosti, která se pohybuje ve výrazně vyšších výškách, než kam dosahují rotory větrných elektráren.

Benefity pro obce a jejich obyvatele

ČEZ chce jen stavět větrné elektrárny a nezajímá ho rozvoj obcí…

ČEZ naopak názory a zájmy obcí zajímají a zjišťuje je průběžně, mj. i prostřednictvím veřejných projednávání v jednotlivých místech.

Obci přítomnost větrných elektráren na katastru přináší celou řadu pozitiv a šancí pro další rozvoj

  • součástí nabídky ČEZ je 5% podíl obce ve společném projektu
  • obec inkasuje prostředky z podílu na zisku, jednatelské odměně a případně i nájmu

Nefinanční přínos: zpevnění a oprava polních cest, zatraktivnění lokality pro turistický ruch, stane se známější v rámci ČR, je možné zařazení mezi ekologická města a obce, podpora trvale udržitelného rozvoje.

ČEZ vůbec nezajímá názor obyvatel…

V každé lokalitě, kde Skupina ČEZ realizovala nebo zvažovala výstavbu větrných elektráren, probíhají akce, na nichž zjišťujeme názory veřejnosti a snažíme se férově vysvětlit všechny stránky projektů.

Pořádáme také dny otevřených dveří na větrných elektrárnách, nejbližší se koná v sobotu 17.6. ve Věžnici na Vysočině.

Lidé mají šanci nejen podívat se dovnitř větrných elektráren ale i pokládat jakékoli otázky přítomným specialistům rozvoje a provozu větrných elektráren ČEZ.

Co se stane, když nebude souhlasit majitel konkrétního pozemku vybraného pro stavbu?

Při modelování pozice pro stavbu se větrná elektrárna dá v modelování „posouvat“ a pro její umístění vybrat další vhodný pozemek, např. o desítky metrů dále.

Proč se peníze z provozu elektráren nedostanou přímo k občanům obce?

Věříme, že budoucí legislativa bude upravena tak, aby výtěžek obce ze společného projektu s ČEZ byl rozdělován mezi lidi. Konkrétně může jít třeba o formu příspěvku na energie, odpady, atd.

Co když s umístěním větrných elektráren nesouhlasí sousední obec, protože z projektu nic nemá?

Záměrem ČEZ je pokud možno projekty koncipovat tak, aby elektrárny byly na obou katastrech sousedních obcí a obě tak mohly benefitovat z jejich provozu a společných projektů s ČEZ. Už na prvních veřejných projednáváních proto vždy rádi vidíme i představitele sousedních obcí, aby byli s projektem seznámeni hned od začátku.

Pokud se zjednoduší zákony ve prospěch developerů obnovitelných zdrojů, bude ČEZ případně v budoucnu jednat už jen s jednotlivými vlastníky pozemků a obec vynechá?

Budoucí tzv. Lex OZE by mohl jít kvůli usnadnění povolovacích procesů touto cestou, ale ČEZ se vždy chce dohodnout primárně s obcemi

Průběh a ekonomika projektů a fungování větrných turbín

Jste si jisti, že jste tu na správné adrese? Tady přece moc nefouká.

V celé České republice je množství lokalit, které jsou podle dostupných dat vhodné pro stavbu větrných elektráren. Díky blízké rozvodně … je usnadněna možnost připojení elektráren k síti, lokalita není v kolizi s leteckými koridory a ochrannými pásmy radarů a rovněž nepatří pod Národní park, ChKO ani ptačí rezervaci atd. Samozřejmostí je dostatečný prostor pro stavbu větrných elektráren tak, aby byly v dostatečné vzdálenosti od obydlených oblastí i od sebe navzájem a nepůsobily v krajině rušivým dojmem.

Proč se bráníte uspořádání referenda?

Podle našich zkušeností k referendu často přijdou spíše odpůrci, a nejde tak o zcela průkazný vzorek nálad v obci. Vhodnější možnost ke zjištění názorů obyvatel je třeba šetření zastupitelstva, anketa atd.

My vám to tu dneska odkývneme a vy zítra začnete stavět?

Takto rychle to rozhodně nejde, bavíme se o procesu, který zabere v českých podmínkách několik let. Samotná stavba následuje po souhlasu obce a uzavření Smlouvy o spolupráci, vytvoření studie EIA (studie vlivu stavby na životní prostředí), uzavření smlouvy s místně příslušným distributorem o připojení, získání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Samotný provoz většiny elektráren je projektován na 20-25 let.

Není 5 procent pro obec málo?

Máme za to, že tento podíl korektně odráží fakt, že v podstatě kompletní podnikatelské riziko jde za ČEZ. V případě navýšení podílu by se zvyšovalo zatížení a podnikatelské riziko obce.

V zimě od elektráren odlétá námraza. Jak zabráníte tomuto nebezpečí?

Ano, to není možné podcenit. Lidé si pamatují, že třeba z větrných elektráren u obce Kámen na Vysočině, kterou provozovatel před  lety v zimě neodstavil, létaly kusy ledu až na krajskou silnici. Nová generace strojů už má vyhřívané listy a také detekční systémy pro zjištění námrazy a při jejím vzniku se odstaví.

Zkušenosti ČEZ s výstavbou a provozem větrných elektráren

Zjistili jsme, že ČEZ provozuje v celé České republice jen 4 větrné elektrárny a jeho podíl na celkové výrobě z větru je mizivý. Jak máme věřit, že máte v oboru zkušenosti?

ČEZ rozhodně není začátečník. Máme 20leté zkušenosti s výstavbou, provozem a servisem větrných elektráren. V České republice jsme provozovali první větrné elektrárny už na konci 90. let. Náš tým specialistů má dlouhodobé zkušenosti s provozem a údržbou větrných turbín. Působili jsme postupně v Krušných horách, Orlických horách, Jeseníkách a nyní na Vysočině a na Svitavsku. Ve všech případech jde o lokality s významným větrným potenciálem a regiony, kde se předpokládá rozvoj větrných elektráren i v následujících letech. Desítky MW instalovaného výkonu větrných elektráren také provozujeme v Německu a další desítky stavíme ve Francii. Provozovali jsme ve své době největší větrnou farmu v Evropě (Rumunsko).

Přijde nám, že ČEZ spíše staví a provozuje větrné elektrárny v zahraničí. Neměli byste se vlastně víc soustředit na výstavbu v České republice?

Je pravda, že zejména v Německu ale i ve Francii provozujeme asi 60 turbín o celkovém výkonu přes 150 MW. V době, kdy právní a společenské prostředí v ČR výstavbě větrných elektráren u nás nepřálo, jsme nechtěli ztratit kontakt se světovým vývojem v oboru.

A co Balkán? Nemá ČEZ náhodou větrné elektrárny i v Rumunsku u Černého moře?

V minulosti jsme získávali zkušenosti s větrnou energetikou i v této části Evropy. Větrný park v Rumunsku už jsme však prodali a ČEZ postupně prodal i výrobní zdroje v dalších zemích jihovýchodní Evropy. Aktivní už v této části kontinentu jsme jen ve vybraných zemích v oblasti moderní energetiky a distribuce.

CO bude, až elektrárna doslouží: Recyklace, repowering

Co se stane s elektrárnou až doslouží? Nezůstane stát v krajině a hyzdit ji?

Elektrárna, která doslouží, bude rozebrána a odvezena, a to zcela na náklady provozovatele, resp. z prostředků, které provozovatel dlouhodobě odkládá stranou právě na recyklační účely. To se stane zcela určitě, určují to tak české zákony.

Současně je každá větrná elektrárna zdrojem kovů, jejichž hodnota může sama o sobě převýšit náklady na odstranění konstrukce včetně betonového základu.

Na místě, kde stála, může být (ale nemusí) postavit nová větrná elektrárna. V tom případě je ale nutný nový povolovací proces.

Znáte to jen teoreticky, sami jste ještě žádnou větrnou elektrárnu nerecyklovali…

ČEZ rozhodně umí dosloužilé větrné turbíny recyklovat a místo i artefakty dále využít. Na místě bývalé větrné farmy v Novém Hrádku u Náchoda jsme zajistili rozebrání, odvoz a certifikovanou ekologickou likvidaci tří větrných elektráren. Čtvrtá věž  byla přebudována na rozhlednu a ze společné trafostanice je infocentrum, oboje slouží turistům a návštěvníkům kraje i po skončení provozu větrného parku. Část listu větrné elektrárny a indikační čidla z vrcholové gondoly jsou také součástí stálé expozice IC Obnovitelné zdroje ČEZ v Hradci Králové, můžete se přijet podívat!

Prý je po skončení provozu možné uvažovat o tzv. repoweringu. Co je to?

Jde právě o zmíněné nahrazení starých elektráren technologicky vyspělejšími stroji. Výhodou postavení nového „větrníku“ na místě dosloužilého je mj. kratší povolovací proces.