Jak funguje
větrná elektrárna

Vítr vzniká v atmosféře na základě rozdílu atmosférických tlaků jako důsledek nerovnoměrného ohřívání zemského povrchu. Teplý vzduch stoupá vzhůru, na jeho místo se tlačí vzduch studený. Zemská rotace způsobuje stáčení větrných proudů, jejich další ovlivnění způsobují morfologie krajiny, rostlinný pokryv, vodní plochy.

Působením aerodynamických sil na listy rotoru převádí větrná turbína umístěná na stožáru energii větru na rotační energii mechanickou. Ta je poté prostřednictvím generátoru zdrojem elektrické energie. Podél rotorových listů vznikají aerodynamické síly; listy proto musejí mít speciálně tvarovaný profil, velmi podobný profilu křídel letadla.

Se vzrůstající rychlostí vzdušného proudu rostou vztlakové síly s druhou mocninou rychlosti větru a s třetí mocninou energie vyprodukovanou generátorem. Je proto třeba zajistit efektivní a rychle pracující regulaci výkonu rotoru tak, aby se zabránilo mechanickému a elektrickému přetížení věrné elektrárny.

Podívejte se díky virtuální prohlídce do větrné elektrárny!

ČASTO DISKUTOVANÉ OTÁZKY k provozu větrných elektráren

Hlučnost

Konstrukce moderních větrných elektráren pokročila natolik, že ve vzdálenosti vyšších stovek metrů od tubusu větrné elektrárny o výkonu 4 MW hladina hluku splňuje hygienické limity, tj. 40 dB v nočních hodinách. Negativní zkušenosti s hlukem se vztahují zejména k větrným elektrárnám starší konstrukce z 90. let minulého století.

OHROŽENÍ PTÁKŮ A PLAŠENÍ ZVĚŘE

Dle výzkumu britské Královské společnosti pro ochranu ptáků na základě měření ve Walesu připadá na každých deset tisíc ptáků pouze jedna smrtelná kolize. Nesrovnatelně větší problém pro ptactvo představuje například automobilový provoz nebo stavebnictví.

Dle výzkumu, který prováděl Ústav pro výzkum divoce žijících zvířat na veterinární univerzitě v Hannoveru, se provádělo srovnání území s větrnými elektrárnami a bez větrných elektráren. Výzkum nepotvrdil obavy, že by větrné elektrárny zapříčinily stěhování divoce žijící zvěře (zajíci, srnčí, lišky a další zvěř).

VLIV NA PŘÍJEM TELEVIZE A RÁDIA

Tento problém by se mohl vyskytnout tehdy, kdyby byly tubusy větrných elektráren umístěné v bezprostřední blízkosti antény vysílače. Běžný provoz příjmu rozhlasu, televize a sítě mobilních operátoru sítě GSM neruší. Tam, kde by přeci jen došlo k rušení signálu, jsou developeři připraveni např. instalovat zesilovače atd. 

VLIV STÍNU ROTUJÍCÍ VRTULE (TZV. STROBOSKOPICKÝ EFEKT)

Tento jev se projeví pouze za slunečného počasí, je-li slunce nízko nad obzorem ráno nebo večer. Při umísťování větrných elektráren se již ve fázi projektu dbá na to, aby rušivý vliv jejich stínů zasahoval lidská obydlí co nejméně. Většinou jde o přesně známý počet hodin ročně a provozovatel je připraven elektrárny preventivně odstavit. 

VLIV NA TURISTICKÝ RUCH

Zkušenosti z České republiky spíše potvrzují, že jde o turistickou zajímavost, která lidi přitahuje.

Také údaje z britské studie vlivu větrných farem na turistický ruch prováděné britskou parlamentní komisí nezaznamenaly pokles návštěvnosti míst, kde jsou postavené větrné elektrárny. Skutečnost je taková, že se návštěvnost takových míst naopak zvýšila.