Pro větrníky Fakta o větrných elektrárnách Mýty a argumenty o větrných elektrárnách

Mýty a argumenty o větrných elektrárnách

Větrné elektrárny představují významnou hrozbu pro ptáky

Větrné elektrárny představují jen velmi malý podíl na celkovém počtu ptáků, kteří každoročně hynou vlivem lidské činnosti – jde o méně než 0,01 %, zatímco budovy, okna či doprava způsobují úhyny v řádech stovek milionů ročně. Hlavní rizika pro ptačí populace leží zcela jinde, zejména v důsledcích klimatických změn a úbytku přirozeného prostředí, které mají na druhy zásadně větší dopad než samotné turbíny. Současně moderní větrné projekty využívají cílené plánování, monitoring a technická opatření, která dále snižují možnost kolizí a minimalizují celkový vliv na ptactvo.

Zdroje:

Větrné elektrárny nevyrobí za svůj život více energie, než kolik se spotřebuje na jejich výrobu a instalaci

Větrné elektrárny mají podle dostupných životních cyklových analýz jednoznačně pozitivní energetickou bilanci. Harmonizované studie ukazují, že energie vložená do výroby, dopravy a instalace turbín je mnohonásobně nižší než množství energie, které během své životnosti vyprodukují. Konkrétní výpočty energetické návratnosti ukazují, že turbína obvykle „vrátí“ veškerou energii spotřebovanou na svůj vznik zhruba do půl roku provozu, tedy hluboko před koncem své mnohaleté životnosti. Tvrzení, že větrné elektrárny za svůj život nevyrobí více energie, než kolik se spotřebuje na jejich výrobu, tedy neodpovídá realitě.

Zdroje:

Větrné elektrárny spotřebují při provozu mnoho vody a přispívají tak k nedostatku vody

Větrné elektrárny při výrobě elektřiny nevyužívají vodu, protože proces přeměny kinetické energie větru na elektřinu nevyžaduje žádné chlazení ani jiné vodní vstupy, což je zásadní rozdíl oproti vodně náročným tepelným elektrárnám; popisy technologie potvrzují, že větrná energie neobsahuje provozní kroky spojené s odběrem vody. Odborné přehledy spotřeby vody v energetice dále ukazují, že větrná energie má nulovou až zanedbatelnou spotřebu vody, obvykle v rozmezí 0–0,64 litru na kWh, což je jednou z nejnižších hodnot mezi všemi zdroji elektřiny. Tvrzení, že větrné elektrárny přispívají k nedostatku vody, tedy neodpovídá dostupným vědeckým údajům.

Zdroje:

Kvůli větrným elektrárnám jsou nutné stále běžící záložní fosilní elektrárny, což ve výsledku vede ke zvýšeným emisím CO₂

Variabilita výroby větrné energie nevyžaduje trvalý provoz fosilních záložních elektráren, protože moderní energetické soustavy dokážou vyrovnávat kolísání výroby prostřednictvím flexibility na straně výroby, spotřeby, akumulace i přenosové soustavy. Odborné analýzy ukazují, že klíčovým prvkem stabilního provozu při vysokém podílu obnovitelných zdrojů je celková flexibilita systému – tedy schopnost využívat řízení poptávky, krátkodobé a dlouhodobé úložiště energie, posílené sítě a přesné předpovědi výroby, čímž se minimalizuje potřeba provozu fosilních zdrojů v režimu „hot standby“. S rostoucím podílem obnovitelné energie a implementací těchto flexibilních opatření dochází podle systémových modelů ke snižování, nikoli ke zvyšování emisí CO₂, protože provoz fosilních zdrojů je omezen pouze na nezbytné období a jejich celková výroba klesá.

Zdroje:

Vítr, který roztáčí turbíny, je „uměle vytvářen“ a ničí přirozené proudění vzduchu v krajině

Větrné elektrárny žádný vítr „nevytvářejí“ – pouze odebírají část jeho kinetické energie, což je fyzikálně totožné s tím, co dělají přirozené překážky v krajině, jako jsou stromy nebo kopce. Odborné publikace zaměřené na modelování proudění vzduchu uvádějí, že turbíny způsobují pouze lokální změny proudění v podobě tzv. vírových stop (wake effects), tedy pásma mírně zpomaleného a více turbulentního vzduchu za turbínou, které se postupně rozptyluje v atmosféře a není spojeno s narušením regionálního či celoplošného proudění vzduchu. Moderní simulace proudění vzduchu s vysokým rozlišením dále ukazují, že tyto jevy jsou dobře popsané, předvídatelné a omezené na relativně malou oblast za turbínami, přičemž se nejedná o zásah do přirozených atmosférických procesů, ale o běžnou interakci objektu prouděním vzduchu.

Zdroje:

Větrné elektrárny vysávají energii z atmosféry, což přispívá k oslabení klimatu a globálním změnám počasí

Větrné elektrárny neodebírají z atmosféry tolik energie, aby to mohlo jakkoli ovlivnit klima, protože množství kinetické energie obsažené v atmosféře je nesrovnatelně větší než energie, kterou turbíny zachytí, a jejich vliv se omezuje pouze na lokální turbulenci a zpomalení větru v bezprostřední blízkosti turbín, jež se rychle rozptyluje v rámci běžné atmosférické cirkulace. Globální změny klimatu jsou podle vědeckých hodnocení způsobeny rostoucími koncentracemi skleníkových plynů, nikoli odběrem kinetické energie větrem, a výroba elektřiny z větru naopak přispívá ke snižování emisí, které jsou skutečným motorem klimatických změn.

Zdroje:

Větrné turbíny přitahují blesky a tím zvyšují riziko bouřkových škod v okolí

Dostupné odborné podklady ukazují, že větrné turbíny nepřitahují blesky nad rámec toho, co odpovídá jejich výšce a umístění, protože pravděpodobnost zásahu bleskem je dána především geometrickými a povětrnostními podmínkami, nikoli přítomností turbíny samotné. Větrné elektrárny jsou však vysoké stavby v otevřené krajině, a proto mohou být častěji zasaženy — podobně jako jiná vysoká technická infrastruktura — což však neznamená zvýšené riziko bouřkových škod v okolí, protože moderní konstrukce využívají integrované systémy ochrany před bleskem, které odvádějí proud bezpečně do zemnění a zabraňují jeho šíření do okolí. Výzkumy zabývající se interakcí mezi blesky a turbínami potvrzují, že riziko je soustředěno na samotné komponenty turbíny (zejména špičky lopatek), nikoli na okolní území, a že účinné systémy ochrany jsou schopny chránit jak konstrukci, tak bezpečnost vnějšího prostředí

Zdroje:

  • European Commission. Lightning Protection of Wind Turbines: Publishable Final Report [online]. 1995–1998 [cit. 2026‑01‑28]. Dostupné z: https://cordis.europa.eu/docs/projects/files/JOR/JOR3950052/47698081-6_en.pdf
  • Lightning Trends and Protection Solutions in Wind Energy Systems [online]. 2025 [cit. 2026‑01‑28]. Dostupné z: https://www.polytech.com/media/o1vn2jxd/polytech-whitepaper-lightning-trends-and-protection-solutions.pdf

Větrné elektrárny způsobují, že krávy přestávají dávat mléko a slepice přestávají snášet vejce

Výrok o tom, že větrné elektrárny způsobují, že krávy přestávají dojit a slepice snášet, není podložen žádnými relevantními daty. Dostupné odborné informace ukazují, že na produktivitu hospodářských zvířat mají zásadní vliv především skutečné environmentální a chovatelské faktory, jako je kvalita krmiva, klimatický stres, výskyt chorob či celkové podmínky chovu. Tyto aspekty jsou považovány za klíčové pro udržitelnou produkci mléka, masa a vajec, přičemž zlepšování podmínek chovu a zdravotního stavu zvířat vede k vyšší odolnosti i stabilnější užitkovosti. Ve zdrojích věnujících se vztahu mezi živočišnou výrobou a životním prostředím se proto řeší zejména dopady klimatických změn či hospodaření s přírodními zdroji, nikoli spojitost mezi obnovitelnými zdroji energie a poklesem produkce hospodářských zvířat.

Zdroje:

  • Food and Agriculture Organization of the United Nations. Livestock and the environment [online]. [cit. 2026‑01‑28]. Dostupné z: https://www.fao.org/livestock-environment/en/

Větrné elektrárny uvolňují do půdy škodlivé látky a kontaminují spodní vody

Tvrzení, že větrné elektrárny uvolňují do půdy škodlivé látky a kontaminují spodní vody, neodpovídá tomu, jak moderní větrná energetika skutečně funguje. Větrné turbíny vyrábějí elektřinu mechanickým otáčením lopatek a nevyužívají žádné procesy, které by do okolí vypouštěly chemické látky či toxiny. Popisy této technologie se soustředí na princip přeměny kinetické energie větru na elektřinu, růst instalovaného výkonu a snižování nákladů – nikoli na environmentální rizika spojená s únikem látek do půdy či vody, protože taková rizika nejsou v souvislosti s provozem těchto zařízení uváděna ani očekávána. Z dostupných informací tak nevyplývá, že by větrné elektrárny představovaly hrozbu pro kvalitu půdy nebo spodní vody.

Zdroje:

  • Wind energy – IRENA [online]. International Renewable Energy Agency. [cit. 2026‑01‑28]. Dostupné z: https://www.irena.org/Energy-Transition/Technology/Wind-energy

Větrné turbíny přitahují hmyz, který pak znepříjemňuje život obyvatelům v okolí

Dostupné informace z přírodovědných zdrojů nezmiňují, že by větrné turbíny přitahovaly hmyz v takové míře, aby to mělo negativní dopad na obyvatele v jejich okolí. Rotorové listy mohou sice zasáhnout určitý hmyz, ale neexistuje žádný důkaz o tom, že by větrné elektrárny hmyz aktivně lákaly nebo způsobovaly jeho nadměrné shromažďování. Hmyzí populace se přirozeně řídí faktory, jako je dostupnost vegetace, přítomnost vodních zdrojů či vhodné teplotní podmínky, nikoli samotnou existencí turbín.

Zdroje:

Přítomnost větrných elektráren v okolí brání vzniku přirozených dešťů a zhoršuje místní mikroklima

Tvrzení, že větrné elektrárny brání vzniku přirozených dešťů či výrazně zhoršují mikroklima, není podloženo. Dostupné informace o větrné energii popisují pouze lokální změny turbulence v bezprostředním okolí turbín, nikoli narušení tvorby srážek či místních hydrologických procesů.

Zdroje:

Větrné turbíny poškozují zemědělskou půdu a snižují úrodnost

Větrné turbíny úrodnost půdy nesnižují, protože kvalitu zemědělské půdy ovlivňují zcela jiné faktory — především eroze, nevhodné hospodaření či odlesňování, které jsou v odborných podkladech uváděny jako hlavní příčiny degradace půdy, nikoli přítomnost větrných farem. Zároveň větrné elektrárny zabírají jen malou část území, takže mohou být snadno integrovány do zemědělské krajiny; zemědělská činnost, jako pěstování plodin nebo pastva, obvykle pokračuje bez omezení přímo v jejich okolí. Dostupné materiály navíc neprokazují žádný negativní vliv větrných turbín na půdní úrodnost ani na zemědělskou produkci, protože skutečné příčiny zhoršování produktivity leží jinde než v obnovitelných zdrojích energie.

Zdroje:

Větrné elektrárny mění migraci zvěře a negativně ovlivňují populaci savců v okolí

Vliv větrných elektráren na savce se podle dostupných poznatků projevuje spíše nepřímo a lokálně, než jako plošný nebo významný zásah do jejich migrace či populační stability. Změny v prostředí mohou vycházet zejména z doprovodné infrastruktury a zvýšené lidské aktivity, která může upravit strukturu nebo funkci místních biotopů. Přímé negativní účinky na savce však nejsou obecně prokázány a případné dopady se vždy odvíjejí od konkrétních druhů a charakteru prostředí v dané lokalitě.

Zdroje:

Větrné elektrárny způsobují "elektrosmog", který negativně ovlivňuje růst rostlin a stromů v okolí

Elektromagnetická pole vznikající při provozu větrných elektráren se drží na úrovni běžných domácích spotřebičů a podle dostupných hodnocení nepředstavují prokazatelné riziko ani pro člověka, ani pro rostliny. WHO uvádí, že běžné úrovně elektromagnetických polí nepůsobí škodlivě při dodržování platných limitů. Neexistují tedy důkazy, že by tato pole ovlivňovala růst vegetace – rostliny reagují primárně na světlo, vodu, živiny a teplotu, nikoli na extrémně slabá elektromagnetická pole vyskytující se v okolí větrných elektráren.

Zdroje:

Větrné elektrárny „vysávají“ vítr z krajiny, a tím narušují život ptáků závislých na proudění vzduchu k migraci

Ptáci migrují především podle velkých atmosférických proudů, teplotních podmínek a orientačních bodů, takže jednotlivé turbíny nedokážou v makroškále ovlivnit proudění vzduchu natolik, aby narušily jejich migrační schopnosti; žádná studie neprokázala, že by větrné elektrárny „vysávaly“ vítr z krajiny nebo tím bránily ptákům v migraci.

Zdroje:

  • RSPB / BirdLife International. Windfarms and Birds: An analysis of the effects of windfarms on birds, and guidance on environmental assessment criteria and site selection issues. 2003. [cit. 2026‑01‑28]. Dostupné z: https://magpie.rspb.org.uk/globalassets/downloads/documents/positions/climate-change/wind-power-publications/birdlife-international-report-to-the-bern-convention.pdf

Větrné elektrárny zvyšují okolní teplotu a mohou způsobit lokální „oteplení“ či vysoušení půdy

Vědecké hodnocení ukazuje, že větrné elektrárny nezpůsobují měřitelné dlouhodobé oteplování ani vysoušení půdy, protože teplotní trendy a změny ve vlhkosti jsou řízeny globálními klimatickými procesy, nikoli lokálními aerodynamickými jevy u jednotlivých turbín. Lokální turbulence vznikající v bezprostředním okolí turbín byla v některých studiích popsána, avšak jde o minimální a krátkodobé změny, které nepředstavují prokazatelný vliv na teplotu prostředí či vlhkost půdy. Tyto drobné výkyvy jsou mnohonásobně menší než běžné meteorologické změny a nemají význam pro dlouhodobý stav krajiny.

Zdroje:

Větrné elektrárny produkují škodlivé ultrafialové nebo ionizující záření

Větrné elektrárny neprodukují škodlivé ultrafialové ani ionizující záření, protože ionizující záření pochází zejména z přírodních radionuklidů, kosmického záření a některých umělých zdrojů, jako jsou medicínské diagnostické a terapeutické postupy, zatímco ultrafialové záření přichází především ze slunečního záření nebo z umělých UV zdrojů, jako jsou solária či specifické průmyslové lampy; žádný z těchto mechanismů není spojen s provozem větrných turbín, které nejsou v dostupných odborných materiálech uvedeny jako zdroj ionizujícího či UV záření.

Zdroje:

Výstavba větrných elektráren představuje zásah do životního prostředí. Jak je tato oblast řešena? 

Výstavba větrných elektráren podléhá standardnímu zákonnému povolovacímu procesu, během kterého jsou důsledně posuzovány veškeré dopady na zdraví lidí i životní prostředí. Ještě před tím, než projekt vstoupí do procesu EIA, probíhá na lokalitě minimálně roční biomonitoring. Ten hodnotí výskyt a chování ptáků, netopýrů, savců i rostlin. 

Již v této fázi projekt konzultujeme s biology a na základě jejich doporučení optimalizujeme rozmístění turbín tak, aby se minimalizovalo riziko kolizí s ptáky či netopýry. Současně se posuzuje, zda plánovaná výstavba nekoliduje s regionálními biokoridory, migračními trasami nebo zda se v okolí nenacházejí významná hnízdiště či zimoviště chráněných druhů. 

Samozřejmostí je také to, že větrné elektrárny mohou být umístěny pouze mimo biologicky cenná území. Projekty proto nesmí zasahovat do oblastí Natura 2000, ptačích oblastí ani jiných zvláště chráněných lokalit. 

Větrné turbíny jsou hlučné

Hluku se lidé v souvislosti s větrnými elektrárnami často bojí, což může být důsledkem špatných zkušeností s prvními prototypy turbín z počátku devadesátých let. Díky technologickému pokroku jsou však současné elektrárny nesrovnatelně tišší. Povolené hladiny hluku v místě nejbližší budovy jsou podle českých zákonů na úrovni 50 decibelů přes den a 40 decibelů v noci. A to i při nejhorších možných podmínkách (maximálně možný odrazivý povrch – zmrzlá půda, pokrytá krustou sněhu a území bez lesů). Tato norma je jednou z nejpřísnějších v EU a moderní větrné elektrárny ji splňují zcela bez problémů při dodržení správných vzdáleností od obydlí, obvykle kolem 800 metrů. Hluková hladina moderní větrné elektrárny na této vzdálenosti může být srovnatelná s hlukem v obývacím pokoji. Vždy však záleží na konkrétním terénu a každý projekt je nutné vyhodnocovat jednotlivě.

Hluk větrné turbíny je generován aerodynamickými a mechanickými prostředky. Hlavním mechanickým zdrojem hluku je převodovka, která je u moderních větrných turbín obvykle velmi tichá nebo chybí, a proto je často považována za irelevantní. Hladiny akustického výkonu moderních větrných farem se pohybují od 98 do 105 dB (A) při rychlosti větru ve výšce 8 m/s, která se zmírňuje na 25–45 dB (A) venku a 15–45 dB (A) uvnitř domů vzdálených 500 m, v závislosti na meteorologických podmínkách a terénu.

Kromě dopadu plánovacího procesu mohou obyvatelé skutečně být rozčilováni slyšitelným zvukem VTE. Klíčové situace rušivého hluku se vyskytují převážně v noci a při rychlých větrech. Opatření na zmírnění škody na větrných farmách by měla tyto podmínky upřednostnit, například snížením rotační rychlosti během noci a konkrétních meteorologických podmínek, jako je vysoká vlhkost nebo mráz, a hlavně dbát na umístění elektráren v dostatečné vzdálenosti od obydlí, vždy dle podmínek dané lokality

Zdroje:

  • Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Sbírka zákonů České republiky, 2011.
  • HANSEN, Colin a Kristy HANSEN, 2020. Recent Advances in Wind Turbine Noise Research. Acoustics [online]. MDPI, 2020-3-20, 2(1), 171-206 [cit. 2026-01-29]. ISSN 2624-599X. Dostupné z: doi:10.3390/acoustics2010013
  • MÜLLER, Florian Johannes Yanic, Valentin LESCHINGER, Gundula HÜBNER a Johannes POHL, 2023. Understanding subjective and situational factors of wind turbine noise annoyance. Energy Policy [online]. Elsevier BV, 173(1), 113361 [cit. 2026-01-29]. ISSN 0301-4215. Dostupné z: doi:10.1016/j.enpol.2022.113361

Větrné turbíny vytváří infrazvuk, který způsobuje zdravotní potíže

Infrazvuk je zvuk o frekvenci nižší než 20 Hz, tedy pod hranicí běžného lidského sluchu. Přesto může být při velmi vysokých hladinách vnímán, například jako tlak nebo vibrace. Díky velmi nízkému útlumu se šíří na velké vzdálenosti a je běžnou součástí životního prostředí. Vzniká přirozeně (bouře, příboj, zemětřesení) i antropogenně (veškeré rotační stroje, tj. těžká doprava, průmyslové ventilátory, budovy, velké stroje, ale i domácí spotřebiče a i tak „nevinná“ zařízení jako sluchátka).

Větrné elektrárny rovněž produkují nízkofrekvenční zvuk a infrazvuk, zejména v důsledku aerodynamických jevů při otáčení lopatek. U moderních větrných elektráren jsou však tyto úrovně velmi nízké a pohybují se hluboko pod prahy slyšitelnosti. Měření opakovaně ukazují, že hladiny infrazvuku v obytných oblastech v blízkosti větrných elektráren jsou srovnatelné s běžným zvukovým pozadím prostředí, například s hlukem z dopravy nebo s účinky samotného větru.

Dostupné vědecké poznatky se shodují v tom, že infrazvuk z větrných elektráren při reálných úrovních expozice nepředstavuje prokazatelné zdravotní riziko. Rozsáhlé populační studie neprokázaly souvislost mezi expozicí hluku z větrných elektráren, včetně jeho nízkofrekvenční složky, a výskytem kardiovaskulárních onemocnění, poruch sluchu, závratí či jiných objektivně měřitelných zdravotních problémů. Výsledky zároveň naznačují, že při hladinách hluku větrných elektráren pod 40 dB LAeq je hluková otravnost jediným pozorovaným zdravotním efektem a výskyt obtěžování je velmi nízký.

Přesto může být hluk z větrných elektráren pro část obyvatel subjektivně obtěžující. Tento efekt je však spojován především se slyšitelným hlukem a s neakustickými faktory, jako jsou osobní postoje k větrným elektrárnám, vnímání změny krajiny, očekávání negativních dopadů nebo míra důvěry v investora a veřejné instituce. Tyto faktory mohou přispívat ke stresu či poruchám spánku, aniž by šlo o přímý fyziologický účinek infrazvuku.

Zdroje:

  • Health Canada. Wind Turbine Noise and Health Study: Summary of Results [online]. Ottawa: Government of Canada, 5. září 2019 [cit. 2026-01-29]. Dostupné z: https://www.canada.ca/en/health-canada/services/health-risks-safety/radiation/everyday-things-emit-radiation/wind-turbine-noise/wind-turbine-noise-health-study-summary-results.html
  • RADUN, Jenni, Henna MAULA, Pekka SAARINEN, Jukka KERÄNEN, Reijo ALAKOIVU a Valtteri HONGISTO, 2022. Health effects of wind turbine noise and road traffic noise on people living near wind turbines. Renewable and Sustainable Energy Reviews [online]. Elsevier BV, 157(1), 112040 [cit. 2026-01-29]. ISSN 1364-0321. Dostupné z: doi:10.1016/j.rser.2021.112040
  • TONIN, Renzo, Frits VAN DEN BERG, Gundula HÜBNER a Johannes POHL, 2017. A Review of Wind Turbine-Generated Infrasound: Source, Measurement and Effect on Health. Acoustics Australia [online]. Springer Science and Business Media, 2017-7-7, 46(1), 31-57 [cit. 2026-01-29]. ISSN 0814-6039. Dostupné z: doi:10.1007/s40857-017-0098-3
  • VAN KAMP, Irene, Frits VAN DEN BERG, Gundula HÜBNER a Johannes POHL, 2017. Health Effects Related to Wind Turbine Sound, Including Low-Frequency Sound and Infrasound. Acoustics Australia [online]. Springer Science and Business Media, 2017-10-23, 46(1), 31-57 [cit. 2026-01-29]. ISSN 0814-6039. Dostupné z: doi:10.1007/s40857-017-0115-6
  • VAN KAMP, Irene, Frits VAN DEN BERG, Gundula HÜBNER a Johannes POHL, 2021. Health Effects Related to Wind Turbine Sound: An Update. International Journal of Environmental Research and Public Health [online]. MDPI, 2021-8-30, 18(17), 9133 [cit. 2026-01-29]. ISSN 1660-4601. Dostupné z: doi:10.3390/ijerph18179133

Větrné turbíny snižují ceny nemovitostí v lokalitě

Často se objevuje obava, že větrné elektrárny snižují hodnotu nemovitostí kvůli hluku, narušení krajiny nebo snížení atraktivity lokality pro bydlení. Empirická data však tyto obavy dlouhodobě nepotvrzují, a to jak ze zahraničí, tak z českého prostředí. Dvě nejrozsáhlejší studie ve Spojených státech analyzovaly nenašly důkazy o tom, že by jejich provoz obecně vedl k poklesu cen nemovitostí. U pozemků v přímé blízkosti elektráren byl zaznamenán pokles cen nemovitostí bezprostředně po oznámení projektu, který se však po uvedení elektrárny do provozu vytrácí. Meta-analýza 25 odborných studií nedospěla k jednoznačnému závěru o negativním vlivu větrných elektráren; pokud se v některých případech pokles cen objevil, šlo zpravidla o malý a krátkodobý efekt, který s časem slábne.

Tyto závěry potvrzují i první systematická česká data. Výzkum realizovaný Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava ve spolupráci s Ústavem geoniky AV ČR, založený na skutečných prodejích nemovitostí v letech 2014–2024, ukázal, že přítomnost větrných elektráren nemá negativní vliv na ceny rodinných domů ani rekreačních objektů. V některých lokalitách byly ceny dokonce mírně vyšší než v srovnatelných obcích bez větrných elektráren a jejich růst v čase byl obdobný. To naznačuje, že vývoj cen nemovitostí je ovlivněn především širšími socioekonomickými faktory, nikoli samotnou existencí větrných elektráren. Významnou roli hraje také tzv. efekt familiarizace, kdy si obyvatelé na větrné elektrárny postupně zvykají a vnímají jejich přínosy, například finanční příspěvky obcím. Tyto přínosy jsou navíc posilovány novou legislativou, která zavádí povinné poplatky z výroby elektřiny určené přímo na podporu místního rozvoje.

Zdroje:

  • ATKINSON-PALOMBO, Carol a Ben HOEN. Relationship between Wind Turbines and Residential Property Values in Massachusetts. Boston, MA: Lawrence Berkeley National Laboratory; University of Connecticut, 9. ledna 2014 [online]. [cit. 2026-01-29] Dostupné z: https://www1.eere.energy.gov/wind/pdfs/wind_turbines_property_massachusetts.pdf
  • BRUNNER, Eric J., Ben HOEN, Joe RAND, David SCHWEGMAN, Reijo ALAKOIVU a Valtteri HONGISTO, 2024. Commercial wind turbines and residential home values: New evidence from the universe of land-based wind projects in the United States. Energy Policy [online]. Elsevier BV, 185(1), 113837 [cit. 2026-01-29]. ISSN 0301-4215. Dostupné z: doi:10.1016/j.enpol.2023.113837
  • SCHÜTT, Marvin, Henna MAULA, Pekka SAARINEN, Jukka KERÄNEN, Reijo ALAKOIVU a Valtteri HONGISTO, 2023. Wind Turbines and Property Values: A Meta-Regression Analysis. Environmental and Resource Economics [online]. Springer Science and Business Media, 2023-12-7, 87(1), 1-43 [cit. 2026-01-29]. ISSN 0924-6460. Dostupné z: doi:10.1007/s10640-023-00809-y
  • SLAVATA, David a FRANTÁL, Bohumil. Vliv větrných elektráren na ceny nemovitostí v Česku. Praha: Komora obnovitelných zdrojů energie, 2025. [cit. 2026-01-29] Dostupné z: https://komoraoze.cz/wp-content/uploads/2025/06/vliv-vetrnych-elektraren_studie_final.pdf

Větrné elektrárny způsobují epileptické záchvaty kvůli stroboskopickému efektu stínu rotoru

Stroboskopický efekt, tedy blikání stínů způsobené rotujícími lopatkami větrných turbín, skutečně nastává, avšak v praxi je jeho trvání velmi omezené – typicky jen několik desítek hodin ročně a pouze v konkrétních obdobích dne, kdy je slunce nízko nad obzorem. Tento efekt je navíc přísně regulován a standardizován, například podle německých pokynů z roku 2002, které stanovují maximálně 30 hodin ročně pro nejhorší scénář nebo 30 minut v den s největším dopadem, zatímco realistický scénář, zohledňující meteorologické podmínky, omezuje expozici na 8 hodin ročně. Riziko vyvolání záchvatu u epileptiků je velmi nízké – méně než 5 % fotocitlivých osob reaguje na nejnižší frekvence 2,5–3 Hz (lopatky turbíny by se musely otáčet rychlostí 60 otáček/min), zatímco nové generace větrných turbín pracují na frekvencích nižších než 1 Hz. Moderní projekty efekt předem modelují a při plánování umístění turbín se jeho dopad minimalizuje; v případě potřeby je možné turbínu v rizikových časech automaticky odstavit. Většinou se stroboskopický efekt nad vzdáleností 500 m od turbíny již prakticky nevyskytuje, i když vždy záleží na konkrétním charakteru lokality a prostorovém umístění turbíny vůči okolí

Zdroje:

Rotující lopatky větrných turbín vytvářejí elektromagnetický vír, který ovlivňuje lidské zdraví

Měření a hodnocení expozice elektromagnetickým polím (EMF) v okolí větrných elektráren provedená v Kanadě i Evropě ukazují, že úrovně nízkofrekvenčních elektromagnetických polí (ELF-EMF) v obytném prostředí v blízkosti větrných turbín jsou výrazně pod mezinárodními expozičními limity stanovenými pro ochranu lidského zdraví. Terénní měření v bezprostřední blízkosti i ve větších vzdálenostech od turbín neprokázala hodnoty EMF, které by se významně lišily od běžného pozadí v obytných a venkovských oblastech, ani hodnoty srovnatelné s expozicí z běžných domácích spotřebičů nebo distribučních elektrických sítí. Přehledová analýza dostupné epidemiologické a experimentální literatury rovněž nenalezla konzistentní důkazy o kauzální souvislosti mezi expozicí EMF z větrných elektráren a negativními zdravotními účinky, včetně neurologických, kardiovaskulárních či onkologických onemocnění. Autoři se shodují, že obavy veřejnosti týkající se EMF jsou spíše výsledkem subjektivního vnímání rizika než objektivně prokázaného biologického účinku, a že při dodržení standardních technických a provozních podmínek nepředstavují elektromagnetická pole generovaná větrnými elektrárnami relevantní zdravotní riziko pro okolní populaci.

Zdroje:

  • ALEXIAS, Aris, et al. 2020. EXTREMELY LOW FREQUENCY ELECTROMAGNETIC FIELD EXPOSURE MEASUREMENT IN THE VICINITY OF WIND TURBINES. Radiation Protection Dosimetry [online]. Oxford University Press (OUP), 189(3), 395-400 [cit. 2026-01-29]. ISSN 0144-8420. Dostupné z: doi:10.1093/rpd/ncaa053
  • KNOPPER, Loren D., Christopher A. OLLSON, Lindsay C. MCCALLUM, Melissa L. WHITFIELD ASLUND, Robert G. BERGER, Kathleen SOUWEINE, Mary MCDANIEL a Constantin KAPPAS, 2014. Wind Turbines and Human Health. Frontiers in Public Health [online]. Frontiers Media, 2014-6-19, 2(1), 395-400 [cit. 2026-01-29]. ISSN 2296-2565. Dostupné z: doi:10.3389/fpubh.2014.00063
  • MCCALLUM, Lindsay C, Melissa L WHITFIELD ASLUND, Loren D KNOPPER, Glenn M FERGUSON, Christopher A OLLSON, Ioannis TSOUGOS, Kiki THEODOROU a Constantin KAPPAS, 2014. Measuring electromagnetic fields (EMF) around wind turbines in Canada: is there a human health concern? Environmental Health [online]. Springer Science and Business Media, 2014-2-15, 13(1), 395-400 [cit. 2026-01-29]. ISSN 1476-069X. Dostupné z: doi:10.1186/1476-069x-13-9

V zimě z lopatek odlétá námraza. Navíc se na listy rotoru stříkají chemikálie, aby se rozmrazily

Riziko odlétání námrazy existuje, nicméně pouze za velmi specifických podmínek – musí být nízké teploty, vysoká vlhkost a lopatky se musí otáčet. Moderní větrné elektrárny jsou však vybaveny celou řadou technologií, které tento problém řeší. Patří sem například vyhřívání lopatek, které zabraňuje tvorbě námrazy, a vibrační senzory, které dokážou rozpoznat nerovnováhu způsobenou ledem. Pokud senzory zjistí riziko, turbína se automaticky odstaví. V praxi to znamená, že pokud se na lopatkách námraza vytvoří, elektrárna se přestane točit – a tím se eliminuje možnost, že by led odlétal.

Bezpečnostní zóny kolem větrných elektráren jsou navíc navrženy tak, aby i v hypotetickém případě odlétání ledu nebylo ohroženo okolí. Díky moderním technologiím a provozním postupům je riziko odlétání námrazy dnes velmi nízké. Většina obav vychází z minulosti, kdy podobné systémy nebyly běžné, nebo z neznalosti současných standardů.

Zdroje:

Větrné turbíny mají negativní vliv na turismus v lokalitě

Obava, že větrné elektrárny mohou odradit turisty, patří k častým argumentům odpůrců těchto projektů, nicméně řada empirických studií z různých zemí ukazuje, že přítomnost větrných turbín nemá výrazný negativní vliv na rozhodování návštěvníků o výběru destinace, spokojenost s pobytem či budoucí návštěvy. Výzkumy z Evropy, USA nebo Číny se sice do určité míry liší v míře akceptace větrných elektráren, ale obecně se negativních dopadů častěji obávají místní obyvatelé a zástupci podnikatelů v cestovním ruchu než samotní turisté, pro které jsou hlavními faktory volby pobytového místa nabídka služeb, příroda, kulturní a historické zajímavosti či kvalita ubytování a stravování. Výsledky některých výzkumů zaměřených na vnímání těchto zařízení ukazují, že většina turistů je akceptuje, nevadí jim nebo je naopak vnímá pozitivně jako zajímavý orientační bod či součást krajiny, a jejich vliv na turistickou návštěvnost je podstatně menší než řada jiných faktorů, které ovlivňují chování návštěvníků. Současně však nelze přehlížet, že část návštěvníků může vnímat větrné elektrárny negativně a snižovat atraktivitu tam, kde je příroda klíčovým lákadlem.

Zdroje:

Demontáž a likvidace větrných elektráren je natolik nákladná a environmentálně náročná, že neguje jejich ekologické přínosy

Demontáž a likvidace větrných elektráren neneguje jejich ekologické přínosy, protože dostupné technické podklady uvádějí, že ukončení provozu probíhá jako plánovaný proces, který zahrnuje recyklaci materiálů, segmentaci lopatek pro mechanické zpracování a další postupy zaměřené na minimalizaci environmentální zátěže. Tyto informace potvrzují, že velká část konstrukčních prvků větrných turbín je znovu využitelná a že moderní postupy recyklace a nakládání s odpady snižují ekologickou stopu celého procesu ukončení životnosti; tedy že náročnost demontáže nepřevyšuje dlouhodobé ekologické přínosy větrné energie.

Zdroje:

Po skončení životnosti větrné elektrárny zůstane investorům pouze drahý šrot, který nikdo nechce recyklovat

Evropští provozovatelé větrných elektráren po skončení jejich životnosti nezůstávají s „drahým šrotem“, o který by nebyl zájem, protože většina materiálů z turbín je recyklovatelná a aktivně se recykluje či znovu využívá. Až 90 % hmotnosti větrné turbíny lze recyklovat prostřednictvím zavedených postupů pro zpracování oceli, betonu a dalších běžných materiálů, a současně probíhá rychlý rozvoj technologií umožňujících recyklaci či přepracování kompozitních lopatek, které byly dosud nejobtížnější částí. Sektor se navíc zavázal k tomu, aby byly vyřazené lopatky zcela znovu využity, přepracovány nebo recyklovány, a ne ukládány na skládky, což dále podporuje vznik nových recyklačních řešení a navazujících využití, jako je výroba konstrukčních prvků či městského mobiliáře. Recyklace tedy není okrajovou možností, ale standardní a rozšiřující se součástí celého procesu.

Zdroje:

Vibrace z větrných turbín poškozují základy domů a způsobují praskliny ve zdech

Vibrace generované větrnými turbínami nedosahují hodnot, které by mohly způsobit statické poškození budov, tedy praskliny ve zdech či narušení základů. Analýzy týkající se provozu větrných turbín v zastavěném prostředí uvádějí, že vibrace jsou nízkofrekvenční a s velmi malou amplitudou, přičemž jejich intenzita se rychle tlumí se vzdáleností. Neexistují žádné doložené mechanismy, podle kterých by tato úroveň vibrací mohla ohrozit nosné konstrukce budov, které jsou navrženy tak, aby odolávaly výrazně vyšším zatížením způsobeným běžnými provozními vlivy, jako je doprava nebo vítr. Tyto skutečnosti potvrzují, že obavy o vznik trhlin či poškození základů domů vlivem vibrací z větrných turbín nemají oporu ve zjištěných datech.

Zdroje:

Elektromagnetické pole větrných elektráren ruší domácí elektrospotřebiče a snižuje kvalitu signálu Wi-Fi nebo mobilních sítí

Elektromagnetické pole větrných elektráren nenarušuje provoz domácích elektrospotřebičů ani nesnižuje kvalitu Wi‑Fi či mobilních sítí, protože intenzita elektromagnetických polí vznikajících při jejich provozu je velmi nízká a nedosahuje úrovní, které by mohly způsobit rušení běžných zařízení. Výzkumy uvádějí, že větrné turbíny mohou v určitých situacích působit pasivní elektromagnetické jevy, například odrazy nebo rozptyl rádiových a televizních signálů, což může ovlivnit zejména radarové systémy, TV či rádiové vysílání. Tyto jevy však souvisejí s interakcí elektromagnetických vln s fyzickou překážkou (věž nebo lopatky), nikoliv s aktivním vyzařováním pole o intenzitě, které by zasahovalo domácí spotřebiče. Větrné turbíny pracují s nízkofrekvenčními elektrickými systémy, jejichž elektromagnetické pole se rychle ztrácí se vzdáleností, zatímco běžné domácí spotřebiče produkují elektromagnetická pole řádově silnější než turbína v běžné vzdálenosti. Ovlivnění Wi‑Fi či mobilních sítí se tak podle odborné literatury může týkat pouze specifických telekomunikačních aplikací, například radarových nebo dálkových datových linek, nikoliv domácí bezdrátové komunikace, která využívá zcela jiné frekvenční pásmo a má své vlastní systémy ochrany proti rušení.

Zdroje:

Větrné turbíny často vybuchují nebo se samy od sebe rozpadají, což ohrožuje okolí úlomky

Větrné turbíny nevykazují samovolné výbuchy ani náhlé rozpadání jako běžný či častý jev. Analýzy bezpečnostních rizik ukazují, že k nestandardním událostem může patřit porucha lopatky, zhroucení věže nebo poškození gondoly, avšak tyto případy jsou vzácné a detailně modelované v rámci hodnocení rizik. Součástí těchto hodnocení jsou i kvantitativní simulace odletu úlomků a pádu komponent, které stanovují bezpečné odstupové vzdálenosti a hodnotí pravděpodobnost, že by fragmenty mohly ohrozit okolí. Tyto simulace potvrzují, že pravděpodobnost takových událostí je velmi nízká, zejména při standardním dodržování konstrukčních norem, kontrolních mechanismů a pravidelné údržby. Výrok o „častých explozích či rozpadech“ tak neodpovídá reálným zjištěním o provozní bezpečnosti.

Zdroje:

Větrné elektrárny narušují romantický ráz krajiny, snižují turistický ruch a odrazují návštěvníky

Větrné elektrárny samy o sobě nezpůsobují plošný úbytek turistického ruchu ani neprokazují obecně negativní dopad na návštěvnost oblastí, kde jsou umístěny. Dostupné informace ukazují, že větrná energetika může být při správném plánování začleněna do krajiny tak, aby její vizuální nebo rekreační využití nebylo narušeno. V mnoha regionech dochází ke sladění provozu větrných farem s ochranou přírodního prostředí i místními aktivitami, kdy je možné zachovat charakter území a současně rozvíjet čistou energetiku.

Estetické vnímání krajiny je navíc subjektivní. Mnozí návštěvníci přijímají větrné elektrárny jako přirozenou součást moderní krajiny – někdy je vnímají neutrálně, jindy dokonce pozitivně jako symbol ekologického směřování. Některé oblasti využívají větrné farmy také jako turistickou atraktivitu, nabízejí exkurze, vzdělávací programy nebo vyhlídkové aktivity. Studie neprokazují plošný pokles turistického ruchu v okolí větrných farem; spíše ukazují, že turisté se typicky přizpůsobí a krajinu dál využívají bez výrazných změn v návštěvnosti. Tyto skutečnosti dohromady potvrzují, že výrok o odrazování turistů není podložen obecnými daty a nelze jej považovat za fakt.

Zdroje:

Větrné elektrárny vytvářejí „statickou elektřinu“ v okolí, která může ničit elektroniku v domácnostech

Větrné elektrárny nevytvářejí v okolí „statickou elektřinu“, která by mohla ničit domácí elektroniku. Statická elektřina vzniká hromaděním elektrického náboje na površích materiálů, což nesouvisí s běžným provozem větrné turbíny. V turbíně probíhají standardní elektrické procesy v uzavřených a uzemněných systémech, které jsou navrženy podle mezinárodních technických norem tak, aby nedocházelo k nekontrolovanému úniku elektrického náboje ani k ovlivňování okolního prostředí.

Normy popisující konstrukční a bezpečnostní požadavky pro větrné elektrárny stanovují, že elektrické části musí být uzemněné, stíněné a vybavené ochranami, které zabraňují vzniku nebezpečného elektrického pole v jejich okolí. Tyto normy také řeší veškeré vnější i vnitřní elektrické jevy související s provozem turbíny, aby bylo zajištěno, že zařízení neohrozí své okolí a nebude vytvářet nežádoucí elektrické výboje. Žádná z technických norem nenasvědčuje tomu, že by provoz větrných elektráren mohl vyvolávat statickou elektřinu v okolí nebo způsobovat poškození domácích elektronických zařízení.

Zdroje:

  • International Electrotechnical Commission. IEC 61400‑1:2019 – Wind energy generation systems – Part 1: Design requirements [online]. [cit.  1. 2026]. Dostupné z: https://webstore.iec.ch/en/publication/26423

Přítomnost větrných farem výrazně narušuje kulturní a historickou hodnotu krajiny a může vést k „vymazání“ místní identity

Vliv větrných elektráren na kulturní a historickou hodnotu krajiny je podle dostupných analýz silně závislý na konkrétním místě, charakteru prostředí a kvalitě plánování. Studie zabývající se vztahem moderních technologií k kulturnímu dědictví zdůrazňují, že krajina je dynamický celek, ve kterém se prolínají hmotné i nehmotné prvky kulturní identity, a technologické změny je možné integrovat tak, aby nenarušovaly její podstatné hodnoty. Dopad větrných projektů se hodnotí pomocí studia vizuální integrity, významových vrstev krajiny a analýzy vztahu místních komunit k danému prostředí, přičemž klíčovou roli hraje včasné a kvalitní posouzení dopadů. Tyto nástroje pomáhají identifikovat a minimalizovat potenciální negativní vlivy na kulturní identitu a současně umožňují zachovat rovnováhu mezi ochranou dědictví a moderními potřebami, například rozvojem obnovitelných zdrojů. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by větrné elektrárny samy o sobě vedly k „vymazání“ identity; rozhodující je způsob jejich začlenění do území.

Zdroje:

Větrné turbíny blokují nouzové radiové signály (např. hasiči, záchranka) a ohrožují tím bezpečnost obyvatel

Výzkumy zaměřené na interference rádiových signálů uvádějí, že větrné turbíny mohou ve specifických situacích ovlivnit některé typy radiokomunikačních signálů, zejména ty, které jsou založené na přesném směrovém příjmu (například radiové směrové vyhledávače). Toto ovlivnění vzniká především v důsledku odrazu či rozptylu signálu rotujícími lopatkami, nikoliv kvůli tomu, že by turbína sama aktivně vysílala rušivé pole. Dopady závisí na frekvenci, vzdálenosti, terénu a geometrii trasy mezi vysílačem a přijímačem.

Z dokumentů vyplývá, že pro minimalizaci možného rušení existují doporučené bezpečné odstupové vzdálenosti a technická opatření, která jsou standardní součástí plánování větrných farem. Tyto mechanismy zajišťují, že systémy, včetně tísňových komunikací, mohou nadále fungovat bez ohrožení. Není tedy doloženo, že by běžný provoz větrných elektráren blokoval nouzové radiové signály; potenciální interferenční jevy jsou známé, popsatelné a technicky řešitelné.

Zdroje:

Větrné elektrárny znepřístupňují krajinu pro rekreační a sportovní aktivity (cyklistika, turistika), protože zabírají velké území

Analýzy dopadů větrných farem na využití území ukazují, že větrné elektrárny nezabírají rozsáhlé bloky krajiny, které by znemožňovaly rekreační aktivity. Samotná plocha potřebná pro umístění turbín představuje malý podíl z celkového území, typicky jednotky procent v rámci projektové oblasti, zatímco okolní krajina zůstává volně průchozí a nadále využitelná pro cyklistiku, pěší turistiku či další outdoorové aktivity. Studie potvrzují, že skutečné změny ve využití území se týkají především přístupových cest, kabeláže a základových ploch, nikoliv plošného uzavírání krajiny.

V některých případech může dojít ke změně krajinného charakteru či omezení přístupu v bezprostředním okolí turbín, avšak rekreační funkce krajiny jako celku zůstává zachována. Často se dokonce objevují příklady, kdy nové přístupové cesty u větrných farem zlepšují dostupnost území a mohou přispět k lepší prostupnosti pro návštěvníky.

Zdroje:

Některé větrné elektrárny často stojí hned za domy. Jak chce ČEZ garantovat odstupové vzdálenosti? 

Skupina ČEZ respektuje názory a obavy obyvatel v místě provozovaných nebo plánovaných větrných elektráren. Počítá s dodržením předepsaných vzdáleností jednotlivých elektráren od obydlených stavení. V případě projektů ČEZ se jedná minimálně o 850 metrů. 

Moderní stroje, které zde mají být umístěny, mají oproti starším typům navíc upraveny listy rotoru tak, aby hluk minimalizovaly. Tím, že jsou stroje vyšší a průměr rotoru širší, pohybují se listy rotoru s nižšími otáčkami. Například větrné elektrárny u Věžnice na Vysočině pracují s otáčkami 15 ot/min, nové moderní stroje mají jen 12 otáček za minutu. Současné elektrárny se tak točí o 20 % pomaleji. 

ČEZ jedná jen s vedením obcí, vůbec ho nezajímá názor obyvatel

Obec je pro nás určitě v každém případě důležitým partnerem a v rámci veškerých aktivit Skupiny ČEZ se snažíme být dobrým a odpovědným sousedem, který zná a respektuje potřeby partnerů v lokalitě. To potvrzuje i obrovské množství projektů podporovaných Nadací ČEZ a dalšími aktivitami.  

Názor obyvatel je ale neméně důležitý. V každé lokalitě, kde Skupina ČEZ realizovala nebo zvažovala výstavbu větrných elektráren, probíhají akce, na nichž zjišťujeme názory veřejnosti a snažíme se férově vysvětlit všechny stránky projektů. 

Pořádáme také dny otevřených dveří na větrných elektrárnách. Lidé mají šanci nejen podívat se dovnitř větrných elektráren ale i pokládat jakékoli otázky přítomným specialistům rozvoje a provozu větrných elektráren ČEZ. 

Proč jsou dnešní turbíny tak vysoké?

Větrné elektrárny jsou dnes výrazně vyšší než v minulosti především proto, že s rostoucí výškou nad terénem roste rychlost a stabilita větru. Blízko země je proudění brzděno třením o povrch, vegetaci a zástavbu, zatímco ve vyšších hladinách je vítr silnější a méně turbulentní. Protože výkon větrné elektrárny roste s třetí mocninou rychlosti větru, i relativně malé zvýšení výšky věže může znamenat výrazný nárůst výroby elektřiny. Vyšší věže zároveň umožňují použití delších lopatek, které zachytí větší plochu proudícího vzduchu, a tím dále zvyšují energetický výnos. Studie americké Národní laboratoře pro obnovitelné zdroje (NREL) ukazují, že zvýšení výšky věží zhruba z 80 m na 120-160 m může v mnoha lokalitách výrazně zlepšit tzv. kapacitní faktor a snížit LCOE (náklady na jednotku vyrobené elektřiny). Výška moderních větrných elektráren je tak výsledkem technické a ekonomické optimalizace: vyšší konstrukce umožňují vyrobit více elektřiny na jednom místě a s nižšími náklady, což je klíčové zejména v oblastech s mírnějšími větrnými podmínkami, jako je většina střední Evropy.

Zdroje:

  • LANTZ, Eric, Owen ROBERTS, Jake NUNEMAKER, Edgar DeMEO, Katherine DYKES a George SCOTT. Increasing Wind Turbine Tower Heights: Opportunities and Challenges. Golden, CO: National Renewable Energy Laboratory, 2019, NREL/TP-5000-73629 [online] [cit.  1. 2026]. Dostupné z: https://docs.nrel.gov/docs/fy19osti/73629.pdf

Kvůli obnovitelným zdrojům jsme zaplatili miliardy – proč bychom je měli podporovat dál?

Ano, podpora obnovitelných zdrojů v Česku v minulosti – zejména kolem roku 2009 – byla nastavena velmi štědře, což vedlo k rychlému nárůstu instalované kapacity solárních elektráren a k výrazným nákladům pro spotřebitele. To však nebyla chyba samotných technologií, ale nedokonalého legislativního a regulačního nastavení, které nezohlednilo rychlý pokles cen technologií. Dnes je systém podpory OZE tržně orientovaný, většina nových projektů – včetně větrných elektráren – funguje bez výrazných dotací nebo s minimální podporou a jejich provoz přispívá k nízkým provozním nákladům, energetické bezpečnosti a nižším emisím. Obnovitelné zdroje se do energetického mixu zapojují podle principu merit order, čímž přednostně využívají nejlevnější výrobu a snižují velkoobchodní ceny elektřiny. Moderní podpora OZE je tedy ekonomicky racionální, ekologicky přínosná a méně zatěžuje spotřebitele, na rozdíl od historického období „solárního boomu“.

Zdroje:

  • Nejvyšší kontrolní úřad. Informace z kontrolní akce NKÚ č. 14/06: Peněžní prostředky určené na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů [online]. Praha: Nejvyšší kontrolní úřad, 2014 [cit. 2026‑01‑30]. Dostupné z: https://www.nku.cz/assets/media/informace-14-06.pdf

Neměli bychom uhelné elektrárny vypínat pomaleji? Elektřina je drahá a obnovitelné zdroje jsou drahé – jak se tvoří cena elektřiny

Merit order je princip, podle kterého se nejdříve využívají nejlevnější zdroje – typicky obnovitelné (vítr, slunce, voda), protože nemají náklady na palivo, na emisní povolenky ani sanaci ekologických škod. Ano, jejich výstavba něco stojí, ale to i každý jiný zdroj. Poté se zapojují jaderné, uhelné elektrárny, a nakonec plynové, které mají vysoké provozní náklady, emisní poplatky a často i nižší flexibilitu.

To znamená, že uhelné elektrárny se zapínají až tehdy, když levnější zdroje nestačí. A právě tehdy se cena elektřiny na trhu zvedá – protože se do výroby dostávají dražší zdroje. Vypínání uhelných elektráren tedy není příčinou drahé elektřiny, ale reakcí na dlouhodobou snahu snížit závislost na drahých a emisně náročných zdrojích.

Navíc, uhelné elektrárny nejsou jen drahé – jsou také neefektivní, ekologicky zatěžující a technologicky zastaralé. Jejich provoz je spojen s vysokými emisemi CO₂, zdravotními dopady na obyvatele a rostoucími náklady na emisní povolenky. V mnoha případech už nedávají ekonomický smysl, a jejich provoz je udržován jen kvůli stabilitě sítě – což se postupně řeší jinými způsoby (např. bateriemi, flexibilními zdroji, chytrým řízením spotřeby). Vypínání uhelných elektráren tedy není „ideologické rozhodnutí“, ale strategický krok, který má ekonomické, ekologické i technologické opodstatnění. A čím více obnovitelných zdrojů budeme mít – včetně větrných elektráren – tím méně budeme muset sahat po těch nejdražších a nejšpinavějších.

Zdroje:

Proč prodáváme levnou elektřinu do Německa a draze z Německa nakupujeme?

Evropský trh s elektřinou nefunguje tak, že státy přímo obchodují elektřinu jen mezi sebou. Je to integrovaný trh, kde se cena stanovuje na základě nabídky a poptávky pro celou oblast a elektřina plyne tam, kde je jí potřeba a kde je cena vyšší. Když je například v Německu silný vítr nebo hodně slunečního svitu, vzniká tam levná elektřina z obnovitelných zdrojů, která se díky propojeným sítím stává dostupná i v ČR a okolních státech. Naopak v době, kdy je v Německu nebo jinde nedostatek levné výroby, elektřina se importuje z oblastí, kde je levnější, pokud to dovolí kapacita přenosové sítě. V případě kongesce se cena v oblasti, kam levná elektřina už neprojde rychle navýší. Když ani Německo ani ČR nemají dostatek levné výroby (vítr/slunce), může být elektřina v Německu dražší než obvykle – ale stále levnější než zapnutí našich nejdražších zdrojů, takže se „importuje dražší z Německa“, i když jde vlastně o nejlevnější dostupnou možnost v danou chvíli.

Rozdíly v cenách mezi státy vznikají nejen kvůli fyzickým omezením přenosu ale i díky struktuře výroby jednotlivých zemí. Například pokud má Česká republika relativně nízký podíl obnovitelných zdrojů a je v daný moment potřeba doplnit elektřinu, je někdy výhodnější ji „nakoupit“ ze zemí s přebytkem levné větrné nebo solární energie. Naopak pokud máme přebytek vlastní levné elektřiny, může se vyplatit ji „prodat“ do Německa či dalších zemí.

Ještě důležité je chápat, že konečná cena pro domácnosti neodráží přímo velkoobchodní cenu elektřiny, kterou vidíme na burze — zahrnuje také distribuční poplatky, daně, regulované složky a další náklady, které se liší stát od státu. Takže i když se elektřina krátkodobě obchoduje levně, domácnosti to nemusí nutně pocítit jako nižší účet, protože na výslednou cenu má vliv více faktorů než jen cena na trhu.

Zdroje:

Obnovitelné zdroje nejsou stabilní – potřebujeme stabilní výrobu, ne vítr a slunce

Obnovitelné zdroje nejsou „nestabilní“ v tom smyslu nespolehlivosti, ale variabilní – a moderní energetický systém s tím pracuje tak, že proměnlivost výroby (vítr, slunce) páruje se spotřebou, která je také proměnlivá a podpírá ji předpověďmi, flexibilitou a propojeným trhem: vítr a fotovoltaika se dnes přesně předpovídají hodinově i denně pomocí fyzikálních a AI modelů, což umožňuje plánovat zálohy a provoz sítě s vysokou spolehlivostí (kratší horizonty se dnes predikují s chybami, které provozovatelé umí vykrývat. Dnešní energetika nemůže být postavená na „něčem, co jede pořád“, ale je potřeba flexibilní systém kombinující rychlou regulaci na straně zdrojů, úložišť a řízení poptávky. Potřeba flexibility bude stále růst, proto roste role baterií, přečerpávacích elektráren, řízení odběru i přeshraničního obchodu. Zároveň platí, že vítr a slunce se časově doplňují (vítr častěji zima/noc, slunce léto/den), což zvyšuje stabilitu dodávky. V případech dlouhého bezvětří a nízkého slunečního svitu pak systém využije připravené zálohy (rychlé plynové špičky, úložiště, dovoz přes propojené sítě).

Zdroje:

  • INTERNATIONAL ENERGY AGENCY (IEA). Renewables 2024: Executive Summary [online]. Paris: IEA, 2024 [cit. 2026‑01‑29]. Dostupné z: https://www.iea.org/reports/renewables-2024/executive-summary
  • INTERNATIONAL RENEWABLE ENERGY AGENCY (IRENA). Renewable power generation costs in 2024/2025 [online]. Abu Dhabi: IRENA, 2025. Dostupné z: https://www.irena.org/-/media/Files/IRENA/Agency/Publication/2025/Jul/IRENA_TEC_RPGC_in_2024_2025.pdf

Proč se staví VTE, když je to neekonomické?

Moderní větrné elektrárny mají velmi příznivou energetickou návratnost (EROI), obvykle mezi 15–20, což podle světových studií výrazně převyšuje fotovoltaiku. Vyšší energetická návratnost přímo souvisí s vyšší kapacitním faktorem (průměr v roce 2024: ~34), kterého moderní turbíny dosahují například větší výškou věže a delšími lopatkami. Jaderné, vodní, uhelné a plynové elektrárny řádově účinnější než větrné či solární, zejména po započtení potřebné akumulace pro zdroje s proměnlivým výkonem; přesto EROI větrných elektráren zůstává výrazně nad ekonomicky potřebným prahem a je dostatečný pro dlouhodobě udržitelný provoz energetických soustav.

Z pohledu ekonomiky výroby energie patří vítr mezi nejlevnější zdroje nové elektřiny. Podle IRENA vyrábělo v roce 2024 91 % nově instalované obnovitelné kapacity levněji než nejlevnější fosilní alternativy, přičemž cena elektřiny z onshore větru klesla dlouhodobě na velmi konkurenceschopnou úroveň (LCOE) v porovnání s uhlím i plynem. V praxi se tak větrné elektrárny vrací energeticky v řádu 6–12 měsíců a ekonomicky podle podmínek trhu typicky v horizontu 6–12 let, přičemž následně produkují elektřinu s minimálními provozními náklady.

Zdroje:

  • VÄHÄ, Eedith. EROI-based analysis of wind and nuclear energy development in the North [online]. Oulu: University of Oulu, 2023 [cit. 2026-01-29]. Dostupné z: https://oulurepo.oulu.fi/bitstream/handle/10024/42832/nbnfioulu-202305151757.pdf?sequence=1
  • INTERNATIONAL RENEWABLE ENERGY AGENCY (IRENA). Renewable power generation costs in 2024. Abu Dhabi: IRENA, 2025 [online]. Dostupné z: https://www.irena.org/-/media/Files/IRENA/Agency/Publication/2025/Jul/IRENA_TEC_RPGC_in_2024_2025.pdf

Kolik elektřiny vyrobí turbína?

U moderních onshore turbín o výkonu ~4,5 MW (např. Vestas V150‑4.5 MW nebo V163‑4.5 MW) se díky velmi velkému rotoru 150–163 m a nízkému specifickému výkonu v evropských vnitrozemských podmínkách běžně dosahuje kapacitního faktoru zhruba 30–40 %, což odpovídá roční výrobě cca 12–16 GWh na jednu turbínu (výpočet 4,5 MW × 8760 h × 0,30–0,40). U staršího rotorového průměru 150 m výrobce uvádí proti 4,2 MW variantě navýšení AEP o ~3 %, zatímco novější V163‑4.5 MW s větším zameteným objemem vzduchu přidává na úrovni parku až ~10 % AEP navíc v nízkých a středních rychlostech větru. Zároveň platí, že skutečná AEP je citlivá na lokální větrný profil, stabilitu atmosféry a turbulenci, proto se výsledky v praxi v uvedeném intervalu mohou lokálně lišit.

Zdroje:

Němci tajně vozí zlomené lopatky na české skládky

Skutečně se objevily případy nelegálního dovozu odpadu ze zahraničí, včetně materiálů z demontovaných větrných turbín, které byly ukládány na černých skládkách. Například v brněnské části Horní Heršpice se v roce 2025 našlo přes 300 tun plastů, laminátů a jiných materiálů z demontovaných letadel a větrných elektráren, dovezených německou firmou Roth International, přičemž jejich umístění bylo posouzeno jako nelegální a vyšetřovalo je ministerstvo životního prostředí spolu s inspekcí. V obdobných případech na Bruntálsku v Jiříkově už byl podobný odpad odvezen zpět do Německa a zlikvidován tam, protože země původu má podle evropských pravidel odpovědnost za jeho řádné zpracování. Vláda České republiky a německé úřady se dohodly, že celý odpad bude odvezen na náklady německé strany, a probíhají další jednání o identifikaci zbytku materiálu a termínu jeho návratu.

Zdroje:

  • BRNENSKY DENÍK. Horní Heršpice: nelegální odpad vrací do Německa [online]. Brno: Deník, [cit. 2026-01-29]. Dostupné z: https://brnensky.denik.cz/z-regionu/horni-herspice-nelegalni-odpad-vraci-do-nemecka.html
  • BRUNTÁLSKY DENÍK. Odpad z Německa v Jiříkově. Kauza získává mezinárodní rozměr [online]. Bruntál: Deník, 15. 1. 2025 [cit. 2026-01-29]. Dostupné z: https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/jirikov-odpad-vetrne-elektrarny-nemecko-kauza-nelegalni-skladka.html
  • MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR. Po odvozu nelegálního odpadu z Jiříkova se začíná odvážet odpad i z Horních Heršpic [online]. Praha: MZP ČR, 11. 12. 2025 [cit. 2026-01-29]. Dostupné z: https://mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/po-odvozu-nelegalniho-odpadu-z-jirikova-se

Blackout v létě 2025 nastal právě z důvodu OZE

Argument, že blackout v Česku v červenci 2025 způsobil vysoký podíl OZE, není podložený fakty. Skutečná příčina masivního výpadku elektřiny 4. července 2025 byla podle provozovatele přenosové soustavy technická porucha v přenosové síti – pád fázového vodiče na vysokonapěťovém vedení, což způsobilo výpadek hlavního vedení mezi rozvodnami a následně rozsáhlé selhání části přenosové soustavy. Tento typ incidentu je mechanický či infrastrukturní problém, nikoli systémové selhání způsobené zdroji výroby. ČEPS, který blackout vyšetřoval, označil souhru technických závad za extrémně vzácnou situaci s pravděpodobností přibližně 1:3 000 000 a nezmínil žádný přímý vliv OZE na vznik poruchy. Odborníci obecně upozorňují, že blackout je systémová událost, která může být vyvolána různými faktory – jako technické závady, selhání vedení, havárie zařízení nebo extrémní přetížení – a nikdy se nepřipisuje pouze jednomu typu zdrojů. To potvrzují i analýzy výpadků v jiných zemích, kde byly hlavními příčinami technické a síťové problémy, nikoli vysoký podíl větru či slunce.

Zdroje:

  • ČEPS, a. s. Vyšetřování výpadku 4. 7. 2025: důvodem byl souběh vzájemně nesouvisejících událostí [online]. Praha: ČEPS, 19. 12. 2025 [cit. 2026-01-29]. Dostupné z: https://www.ceps.cz/cs/tiskove-zpravy/novinka/vysetrovani-vypadku-4-7-2025-duvodem-byl-soubeh-vzajemne-nesouvisejicich-udalosti