Investice a návratnost větrných elektráren

Výroba v uhelných elektrárnách samozřejmě neskončí hned, bude ovšem postupně utlumována podle toho, jak bude končit životnost jednotlivých uhelných elektráren. Tento proces bude patrný nyní, další výrazný útlum se předpokládá kolem roku 2035, kdy mj. „doslouží“ hned několik uhelných elektráren provozovaných Skupinou ČEZ.

V souladu s energetickou politikou ČR a EU je proto třeba postupně instalovat další zdroje. Vhodný mix jaderné energie a obnovitelných zdrojů např. doporučila také nedávno zveřejněná zpráva tzv. Pačesovy komise.

Na kolik přijde výstavba větrných elektráren?

Náklady spojené s výstavbou větrné elektrárny představuje nejen nákup stroje, ale také projekční a schvalovací aktivity, náklady spojené se zajištěním pozemků, stavební práce a vyvedení výkonu do sítě. Nutno je i počítat s náklady na údržbu a příspěvky obcím. Celkové náklady na postavení jedné větrné moderní větrné elektrárny  o výkonu 4 MW se mohou pohybovat okolo 150 milionů Kč. Závisí to např. na celkovém počtu strojů v rámci větrného parku, rozsahu úprav přístupových komunikací, vzdálenosti a parametrů vyvedení výkonu atd.

Někdy se také tvrdí, že konstrukce a stavba větrné elektrárny spotřebuje tolik energie, kolik nedokáže vyrobit ani za několik let. Není to pravda. Měření ukázala, že energetická návratnost elektrárny (tedy doba, za kterou větrná turbína vyrobí tolik energie, kolik bylo potřeba na její výrobu) se podle typu stroje a větrného potenciálu místa pohybuje zhruba okolo šesti měsíců. Elektřinu, která jedné domácnosti vystačí jeden den, přitom věrná elektrárna vyrobí za půl minuty. 

Větrnou energii stát podporuje prostřednictvím aukcí na provozní podporu výroby elektřiny z nových nebo modernizovaných obnovitelných zdrojů. Aukce vypisované Ministerstvem průmyslu a obchodu podporují vedle větrných elektráren například stavbu vodních elektráren nebo bioplynových stanic. Energetické aukce fungují v řadě evropských států, kde výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Tento systém by měl zaručit, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci pak v aukci soutěží o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou.

Dříve postavené větrné elektrárny mají podle roku zahájení provozu stanoveny tzv. výkupní ceny vycházející z platného Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Konkrétní doba návratnosti je ovlivněna především roční průměrnou rychlostí větru na lokalitě a také použitou technologií.