Velké tažení ČEZ za větrem

19. 4. 2018

ČEZ začne stavět větrné turbíny ve Francii. První z nich dodají elektřinu do sítě za rok a půl

Velké tažení ČEZ za větrem
19.4.2018    Mladá fronta DNES Ekonomika | Strana 6 | Martin Petříček
 

ČEZ začne stavět větrné turbíny ve Francii. První z nich dodají elektřinu do sítě za rok a půl

Snaha polostátního gigantu ČEZ přebarvit se alespoň zčásti nazeleno pokračuje. Na konci roku by měla firma zahájit výstavbu své první pevninské větrné farmy ve Francii. Podle zjištění MF DNES již získala všechna nezbytná povolení.

V počáteční fázi jde o čtveřici projektů s celkovým instalovaným výkonem přes 42 megawattů. Jako první začnou růst větrníky poblíž Ascheres-le-Marché mezi Paříží a Orléans. Pokud vše půjde podle plánu, první větrné elektrárny by mohly zahájit výrobu ve druhé polovině roku 2019.

ČEZ koupil ve Francii celkem devět projektů v pokročilé fázi příprav od německé developerské společnosti ABO Wind loni v červnu. Když se podaří všechny tyto pevninské projekty dotáhnout do konce, může během pěti let jejich celkový výkon dosáhnout sta megawattů.

„Podobnými akvizicemi pokračujeme v naplňování naší strategie s cílem navýšit provozní zisk před odpisy z obnovitelných zdrojů o tři miliardy korun. Soustředíme se zejména na projekty ve fázi developmentu v Německu a ve Francii, kde můžeme uplatnit vysokou úroveň našeho know-how v oboru,“ říká Tomáš Pleskač, který v ČEZ řídí divizi nová energetika a distribuce.

Nákupy obnovitelných zdrojů v západní Evropě ovšem kritizují někteří menšinoví akcionáři ČEZ. Vadí jim, že se firma pouští do investic, kde konkuruje bankám a finančním investorům, kteří se spokojí s výrazně nižším výnosem než energetické firmy. Navíc nezveřejňuje detaily k transakcím či návratnost investic.

ČEZ tvrdí, že všechny projekty, které ve Francii nyní vlastní, mají zajištěnou provozní podporu. „Portfolio našich projektů ve Francii patří mírou své výnosnosti určitě do nadprůměru. Všechny disponují 15letou provozní podporou, kdy prémie k tržní ceně je nad hranicí 80 eur za megawatthodinu. Obecně platí, že podmínky nastavené v současnosti pro investory do větrné energetiky na francouzském trhu překonávají i Německo,“ tvrdí mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Firma, v níž vlastní 70 procent stát, chce během následujících pěti let vytvořit soubor projektů obnovitelných zdrojů o instalovaném výkonu až tisíc megawattů. „Potenciál stále vidíme především v Německu a ve Francii,“ uvádí Schreier. ČEZ podle něj dává přednost přípravě vlastních farem na pevnině před projekty na moři. „Nižší míru výnosnosti, a tudíž menší smysl vidíme v akvizicích již postavených parků, kde se do budoucna angažovat nehodláme,“ doplňuje.

S parky na souši má ČEZ zkušenosti. V Rumunsku před šesti lety rozjel farmu Fantanele-Cogealac s 240 turbínami o výkonu 600 megawattů, která byla dlouho největším větrným parkem na souši v Evropě. O prvenství však ČEZ brzy přijde, získají ho budované projekty na severu Švédska a v Norsku. V Německu má ČEZ 53 větrných elektráren v desítce parků s kapacitou téměř 135 megawattů.

ČEZ měl velké plány i v Polsku, kde už dříve koupil firmu Eco Wind s projekty o celkovém výkonu až 700 megawattů. Jenže kvůli změně legislativy, s níž přišla současná tamní vláda, musel většinu z nich hodit do koše. Zbyly jen dva projekty se stavebním povolením s plánovanou kapacitou 40 megawattů. „Tyto projekty se i přes změnu regulace obnovitelných zdrojů v roce 2016 kvalifikují do aukce, kterou očekáváme v průběhu tohoto roku,“ prohlašuje Schreier.

Celkové investice do větrné energetiky v Evropě dosáhly loni podle organizace WindEurope 51,2 miliardy eur (1,3 bilionu korun). To je obnos, který zhruba odpovídá státnímu rozpočtu Česka na rok. Necelá polovina této částky připadá na investice do nových parků, zbytek se dělí mezi akvizice či refinancování.

Kapacita větrníků během loňska stoupla o desetinu na 169 gigawattů – to představuje 18 procent výkonu všech elektrárenských zdrojů v Evropské unii. Energie z větru kryje 11,6 procenta evropské spotřeby. Třeba Dánsko je na větrnících závislé z více než 44 procent.

Podle odborníků bude tento podíl stoupat s postupným odklonem od uhelných – a v řadě zemí včetně Německa či Belgie také jaderných – elektráren. Rozhodující podíl zatím stále obstarávají větrné farmy na pevnině, ale postupně se zvyšuje podíl vrtulí, které se točí nad mořskou hladinou. Nyní dosahuje téměř deseti procent.

***

Větrné elektrárny ČEZ

Jaký podíl spotřeby elektřiny kryjí

větrné elektrárny

(údaje v procentech)

Dánsko 44,4

Portugalsko 24,4

Německo 20,8

Velká Británie 13,5

EU (průměr) 11,6

Rakousko 10,6

Polsko 8,5

Francie 4,8

Maďarsko 1,6

Česko 0,9

Slovensko 0

Pramen: ČEZ, WindEurope.

Nahoru
Menu:
Hlavní navigace: