Deset let větrníků v kraji. Jen tři vesnice dostávají peníze

19. 5. 2016

Pavlov, Kámen a Věžnice. To jsou jediné tři obce na Vysočině, kde se před lety vztyčily vysoké stožáry větrných elektráren. A lidé tam většinou dodnes svého rozhodnutí ani trochu nelitují, mluví jen o pozitivních zkušenostech. Kraj později znemožnil výstavbu dalších větrníků.

Deset let větrníků v kraji. Jen tři vesnice dostávají peníze
19.5.2015    Mladá fronta DNES  str. 19  Vysočina  Radek Laudin
 
PAVLOV, VĚŽNICE Kostel a větrné elektrárny. To jsou už deset let společné dominanty Pavlova na Jihlavsku. Obec si tam i díky vrtulím zvelebují. „Například jsme vybudovali sportovní areál pro fotbalový klub a sdružení místních hasičů. Přispěly nám k tomu i peníze z větrných elektráren,“ popsal Pavel Nosek, místostarosta Pavlova, kde žijí přes čtyři stovky obyvatel.
Pavlovský větrný park se čtyřmi stožáry je největší a nejstarší v kraji. Obec z něj má roční příjem do 300 tisíc korun.
Místostarosta Nosek má po deseti letech jen pozitivní zkušenosti s větrníky. „Určitě je to zásah do krajiny. Je to ale pro mě osobně daleko menší zásah než pole se sluneční elektrárnou,“ doplnil místostarosta.

Kámen: díky větrníkům platí lidé méně za odpad

V obci Kámen stojí od roku 2007 jeden větrník u rušné silnice mezi Havlíčkovým Brodem a Golčovým Jeníkovem. „Jeho provoz je naprosto v klidu,“ říká starosta obce Petr Pipek.
Zpočátku tam podle něj varovali někteří kritici, že svištění vrtulí bude těžko snášet zvěř v okolí. „Dnes se pod ním normálně pohybuje,“ popsal Pipek.
Obecní úřad dostal na začátku od investora elektrárny půl milionu korun. V posledních letech dostává ročně 75 tisíc.
Kámen z těchto peněz dotuje svoje odpadové hospodářství. Místní obyvatelé mají díky tomu nižší poplatky. Platí 350 korun ročně s výjimkou seniorů a dětí do patnácti let. „Ten příjem jsme chtěli rozprostřít pro občany,“ dodal starosta. Zpočátku se někteří místní proti větrné elektrárně vymezovali, ale nakonec z toho nebyla ani petice. Postupem času si obyvatelé zvykli.
Třeba bioplynové stanice, se kterými má obec Kámen taky zkušenosti, jsou podle starosty mnohem větší zátěž. A to hlavně z hlediska dopravy. „Elektrárna je jen víc vidět,“ míní starosta.

Věžnice: Pokud bychom to nepostavili, vydělávali by jinde

Přes 400 tisíc korun ročně má z větrných elektráren ves Věžnice. Ta částka se postupně zvětšuje. Studie, projekty a povolení na dva větrníky tu nechala vyhotovit sama obec. Ta už od devadesátých let toužila po energetické soběstačnosti. Po získání stavebního povolení vesnice projekt prodala za deset milionů korun. Kupcem byla společnost ČEZ.
„Žádné negativní zkušenosti s provozem nemáme,“ uvedl starosta Josef Málek. Sám by ale nebyl pro, aby v kraji vyrostlo mnoho větrných elektráren. „To by se mi asi z estetického pohledu nelíbilo,“ sdělil Málek. Za dostačující by považoval pět dobře vytipovaných lokalit.
Lidé ve Věžnici se hned na počátku postavili ke stavbě větrníků kladně. „Říkali: Pokud to nepostavíme my, tak to postaví někdo vedle. Aspoň budeme mít ty peníze my,“ zavzpomínal starosta.
A rozhodně si nestěžuje, že by obec měla málo peněz. Také díky rozpočtovému určení daní, které před časem posílilo příjmy menších sídel. „Když jsme projekt na elektrárnu prodávali, tak jsme mohli uhradit nějaké dluhy. Od té doby nemáme problémy s penězi,“ dodal. Hejtmanství trvá na tom, že další větrníky se stavět nebudou. Třeba ale krajský radní Zdeněk Chlád není úplně proti. Na některých místech by se jim nebránil. Zná takové parky i z Rakouska. „Ale respektuji usnesení zastupitelstva, které bylo přijato,“ dodal. Kritičtěji vidí spíš solární elektrárny.

***

„Když jsme projekt na elektrárnu prodali, mohli jsme uhradit nějaké dluhy. Od té doby nemáme problémy s penězi.“

O autorovi| redaktor MF DNES
Foto autor| Foto: Petr Lemberk, MAFRA
Foto popis| Vesnické dominanty
Foto popis| Větrný park v Pavlově je největší a nejstarší v kraji.
Regionalni mutace| Mladá fronta DNES - Vysočina .

Nahoru
Menu:
Hlavní navigace: