Mýty a argumenty o větrných elektrárnách

Desatero mýtů o větrných elektrárnách

Výhrady občanů proti větrné energii a stavbě větrných elektráren často vycházejí z mylných nebo zkreslených informací. Přinášíme odpovědi na nejčastější mýty.

Více konkrétních informací přinášíme v sekci "Otázky a odpovědi".

1. tvrzení: Větrné elektrárny budou mít dopad na krajinný ráz.

Jde o problém velice subjektivní, každý může mít na umístění větrných elektráren v krajině různý názor.

Většina větrných parků je navrhnuta tak, aby vliv na krajinu byl co nejmenší. Dopady větrných elektráren na krajinný ráz každopádně nejsou o nic rušivější než stávající dominantní prvky v okolní krajině - např. sloupy vysokého napětí, televizní vysílače, přenosové věže, tovární komíny, atd.

Větrné elektrárny jsou obvykle výrazným prvkem v krajině. Musí se stavět tam, kde je dostatečně větrno, tedy většinou na kopcích nebo rozlehlých rovinách. To, že jsou vidět, ještě ale neznamená, že pohled do krajiny zkazí. Harmonická krajina je založena na rovnováze lidského působení a přírody. Někomu turbíny vadí - někomu zase přijdou elegantní. Každopádně jsou VTE novým prvkem v české krajině a jako takový potřebují určitý čas, aby si na ně lidé zvykli.

2. Větrné elektrárny vyrostou lidem přímo za domy.

ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o., respektuje názory a obavy obyvatel v místě plánované výstavby větrných elektráren. Počítá s dodržením předepsaných vzdáleností jednotlivých elektráren od obydlených stavení. Vzdálenost k nejbližšímu obydlí je v rozmezí 700 - 1200 m. Moderní stroje, které zde mají být umístěny, mají oproti starším typům navíc upraveny listy rotoru tak, aby hluk minimalizovaly.

Velmi zajímavý je průzkum britské nezávislé agentury MORI mezi obyvateli v obcích kolem několika větrných farem. Srovnávala jejich očekávání před výstavbou farem se zkušenostmi, které mají ze skutečného provozu. Respondenti tedy dvakrát
odpovídali na stejné otázky. Například 12 % obyvatel očekávalo problémy s hlukem - ale po uvedení elektráren do provozu si už stěžovala pouhá 2 %. Poškození krajiny se obávalo 27 %, ovšem nakonec se farmy nelíbily jen každému desátému (12 %). Podobný průzkum proběhl i v obcích České republiky, kde byly postaveny velké větrné elektrárny (Kučera, P.: Socioekonomické aspekty výstavby větrných elektráren v ČR, Geografický ústav, Masarykova univerzita). Vyplývá z něj, že před stavbou byla v obcích podpora větrné energetiky 55 % a proti bylo 25 %. Po stavbě už ale bylo pro 65 % a proti jen 22 %.

3. Větrné elektrárny budou hlučné a vyrobí malé množství elektřiny.

Hlukové emise větrných elektráren by i při nejhorším možném případě (maximálně možný odrazivý povrch – půda zmrzlá, pokrytá krustou sněhu a území bez lesů) měly splňovat předepsané limity. Norma stanoví pro den 50 dB, v noci 40 dB.

Rotor se točí a elektrárna vyrábí energii, pokud je vítr v rozmezí 3 až 25 metrů za sekundu. Pokud je rychlost větru pod nebo nad tímto rozmezím, rotor je zastavený. Otáčky rotoru se pohybují v závislosti na rychlosti větru mezi 8 a 20 otáčkami za minutu.

Jedna větrná elektrárna o instalovaném výkonu 2 – 2,5 MW může ročně vyrobit 4 – 5 milionů kWh elektřiny. To je roční spotřeba cca 1 500 domácností. Rozhodně tedy nejde o zanedbatelnou produkci.

Měření rychlosti větru, které pomůže stanovit větrný potenciál v lokalitě, probíhá vždy po dobu jednoho roku na stožáru vysokém 60 m. Měří se ve třech úrovních, tak aby šla data přepočítat do výšky 100 m. Bližší informace o větrném potenciálu a jeho měření najdete ZDE.

4. Obce obdrží za výstavbu „větrníků“ od ČEZ zanedbatelné peněžní plnění.

Obci přítomnost větrných elektráren na katastru přinese celou řadu pozitiv.
- za každou elektrárnu získá obec pravidelné příspěvky do rozpočtu, které bude moci investovat do rozvoje města
- v letech, která budou z hlediska výroby nadprůměrná, nabízíme městu navíc bonus k pravidelným ročním příspěvkům
- Nefinanční přínos: zpevnění a oprava polních cest, zatraktivnění lokality pro turistický ruch, stane se známější v rámci ČR, je možné zařazení mezi ekologická města a obce, podpora trvale udržitelného rozvoje

5. tvrzení: Pro větrné elektrárny jsou vybírány nevhodné lokality.

Lokalita je podle dostupných dat pro stavbu větrných elektráren vhodná, díky blízké rozvodně je zde možnost připojení elektráren k síti, jde o bezletovou zónu. V neposlední řadě je zde dostatečný prostor pro stavbu větrných elektráren tak, aby byly v dostatečné vzdálenosti od obydlených oblastí a nepůsobily v krajině rušivým
dojmem. V průběhu následujícího období ještě proběhnou měření, která by měla informace např. k větrnému proudění ještě upřesnit.

6. tvrzení: Kdyby si obce vybudovaly větrný park samy, bylo by to výhodnější.

Samo o sobě je toto tvrzení v pořádku. Cena jednoho stroje ovšem dnes vychází až na 90 milionů korun. Zvažované větrné elektrárny a parky by tak zatížily obecní pokladny v řádech stamilionů korun.

I nadále samozřejmě platí nadstandardní nabídka společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, která spočívá v tom, že každá obec, v jejímž katastru bude stát 10 a více větrných elektráren, získá opční právo na odkup jednoho stroje dle vlastního výběru. Toto právo přitom nemusí uplatnit hned, ale až do pěti let po spuštění strojů. Sama tak může objektivně zhodnotit, jak se jí nákup vyplatí – nekupuje „zajíce v pytli“.

7. tvrzení: ČEZ nezajímají názory obyvatel.

V každé lokalitě, kde Skupina ČEZ zvažuje výstavbu větrných elektráren, proběhly nebo jsou plánovány akce, na nichž jsme zjišťovali názory veřejnosti a snažili se vysvětlit výhody projektů.

V některých případech byly pro občany zorganizovány poznávací výlety do lokalit, kde už větrné elektrárny stojí (např. Kryštofovy Hamry).

8. tvrzení: Větrné elektrárny zůstanou i po skončení své životnosti stát na místě.

Elektrárna, která doslouží, bude rozebrána a odvezena a to na náklady provozovatele. To se stane zcela určitě, určují to tak české zákony. Na místě, kde stála, může být (ale nemusí) postavit nová větrná elektrárna. Samotná sstavba následuje po vytvoření studie EIA (studie vlivu stavby na životní prostředí), získání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Provoz většiny elektráren je projektován na 20 let.

9. tvrzení: I po postavení větrných elektráren se neomezí výroba v uhelných elektrárnách.

Výroba v uhelných elektrárnách samozřejmě neskončí hned, bude ovšem postupně utlumována podle toho, jak bude končit životnost jednotlivých uhelných elektráren. Tento proces bude patrný již o roce 2015, další výrazný útlum se předpokládá kolem roku 2035, kdy mj. „doslouží“ hned několik uhelných elektráren provozovaných Skupinou ČEZ.

V souladu s energetickou politikou ČR a EU je proto třeba postupně instalovat další zdroje. Vhodný mix jaderné energie a obnovitelných zdrojů např. doporučila také nedávno zveřejněná zpráva tzv. Pačesovy komise.

Pokud by byly větrné elektrárny uvedeny do provozu letos, činila by výkupní cena činila 2,23 Kč/1 kWh. V horizontu několika let se při současném vývoji může výkupní cena pohybovat kolem 2 Kč/1kWh. Malá vodní elektrárna uvedená do provozu před rokem 2005 má výkupní cenu 1,73 Kč /1kWh, v letošním roce již ale 3,00 Kč/1 kWh. Bioplynová stanice uvedená do provozu před rokem 2005 má výkupní cenu 2,79 Kč /1kWh, v letošním roce již ale 3,55 - 4,12 Kč/1 kWh (v závislosti na kategorii). Z tohoto srovnání jsou také patrné trendy, které charakterizují jednotlivé typy obnovitelných zdrojů.

10. tvrzení: Výstavba obnovitelných zdrojů energie je vyhazováním peněz a zdražuje cenu elektřiny.

Česká republika přijala určité závazky vůči EU také v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Cíle Skupiny ČEZ v oblasti rozšiřování výrobních  kapacit z obnovitelných zdrojů přímo souvisejí s cílem ČR vyrábět v roce 2020 celkem 13,5 % energie z obnovitelných zdrojů. Úměrně tomu je také nutné do obnovitelných zdrojů investovat. Je třeba si ale zároveň uvědomit, že obnovitelné zdroje budou vyrábět energii i v době, kdy konvenční zdroje (zejména uhelné elektrárny) budou postupně utlumovány. Už nyní je proto třeba investovat do energetické budoucnosti.

Údajný vlivu obnovitelných zdrojů na zdražování elektřiny je jedním z mýtů. Ceny elektrické energie u nás kopírují vývoj celosvětových cen, rozhodně ji nezdraží výstavba několika set MW instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách, který se plánuje pro celou Českou republiku.