Mýty a argumenty o větrných elektrárnách

Desatero mýtů o větrných elektrárnách

Výhrady občanů proti větrné energii a stavbě větrných elektráren často vycházejí z mylných nebo zkreslených informací. Přinášíme odpovědi na nejčastější mýty.

Více konkrétních informací přinášíme v sekci "Otázky a odpovědi".

1. Větrné elektrárny mají dopad na krajinný ráz.

Jde o problém velice subjektivní, každý může mít na umístění větrných elektráren v krajině různý názor.

Většina větrných parků je navrhnuta tak, aby vliv na krajinu byl co nejmenší. Dopady větrných elektráren na krajinný ráz každopádně nejsou o nic rušivější než stávající dominantní prvky v okolní krajině - např. sloupy vysokého napětí, televizní vysílače, přenosové věže, tovární komíny, atd.

Větrné elektrárny jsou obvykle výrazným prvkem v krajině. Musí se stavět tam, kde je dostatečně větrno, tedy většinou na kopcích nebo rozlehlých rovinách. To, že jsou vidět, ještě ale neznamená, že pohled do krajiny zkazí. Harmonická krajina je založena na rovnováze lidského působení a přírody. Někomu turbíny vadí - někomu zase přijdou elegantní. Každopádně jsou VTE novým prvkem v české krajině a jako takový potřebují určitý čas, aby si na ně lidé zvykli.

2. Větrné elektrárny rostou lidem přímo za domy.

Skupina ČEZ respektuje názory a obavy obyvatel v místě provozovaných nebo plánovaných větrných elektráren. Počítá s dodržením předepsaných vzdáleností jednotlivých elektráren od obydlených stavení. Moderní stroje, které zde mají být umístěny, mají oproti starším typům navíc upraveny listy rotoru tak, aby hluk minimalizovaly.

Velmi zajímavý je průzkum britské nezávislé agentury MORI mezi obyvateli v obcích kolem několika větrných farem. Srovnávala jejich očekávání před výstavbou farem se zkušenostmi, které mají ze skutečného provozu. Respondenti tedy dvakrát
odpovídali na stejné otázky. Například 12 % obyvatel očekávalo problémy s hlukem - ale po uvedení elektráren do provozu si už stěžovala pouhá 2 %. Poškození krajiny se obávalo 27 %, ovšem nakonec se farmy nelíbily jen každému desátému (12 %). Podobný průzkum proběhl i v obcích České republiky, kde byly postaveny velké větrné elektrárny (Kučera, P.: Socioekonomické aspekty výstavby větrných elektráren v ČR, Geografický ústav, Masarykova univerzita). Vyplývá z něj, že před stavbou byla v obcích podpora větrné energetiky 55 % a proti bylo 25 %. Po stavbě už ale bylo pro 65 % a proti jen 22 %.

3. Větrné elektrárny jsou hlučné a vyrobí malé množství elektřiny.

Hlukové emise větrných elektráren by i při nejhorším možném případě (maximálně možný odrazivý povrch – půda zmrzlá, pokrytá krustou sněhu a území bez lesů) měly splňovat předepsané limity. Norma stanoví pro den 50 dB, v noci 40 dB.

Rotor se točí a elektrárna vyrábí energii, pokud je vítr v rozmezí 3 až 25 metrů za sekundu. Pokud je rychlost větru pod nebo nad tímto rozmezím, rotor je zastavený. Otáčky rotoru se pohybují v závislosti na rychlosti větru mezi 8 a 20 otáčkami za minutu.

Jedna větrná elektrárna o instalovaném výkonu 2 – 2,5 MW může ročně vyrobit 4 – 5 milionů kWh elektřiny. To je roční spotřeba cca 2 000 domácností. Rozhodně tedy nejde o zanedbatelnou produkci.

Měření rychlosti větru, které pomůže stanovit větrný potenciál v lokalitě, probíhá vždy po dobu jednoho roku na stožáru vysokém 60 m. Měří se ve třech úrovních, tak aby šla data přepočítat do výšky 100 m. Bližší informace o větrném potenciálu a jeho měření najdete ZDE.

4. Obce obdrží za výstavbu „větrníků“ od ČEZ zanedbatelné peněžní plnění.

Obci přítomnost větrných elektráren na katastru přináší celou řadu pozitiv.
- za každou elektrárnu získá obec pravidelné příspěvky do rozpočtu, které bude moci investovat do rozvoje města
- v letech, která budou z hlediska výroby nadprůměrná, nabízíme městu navíc bonus k pravidelným ročním příspěvkům
- Nefinanční přínos: zpevnění a oprava polních cest, zatraktivnění lokality pro turistický ruch, stane se známější v rámci ČR, je možné zařazení mezi ekologická města a obce, podpora trvale udržitelného rozvoje

5. Pro větrné elektrárny jsou vybírány nevhodné lokality.

Lokality jsou podle dostupných dat pro stavbu větrných elektráren vhodné. Díky blízkým rozvodnám je usnadněna možnost připojení elektráren k síti, jde o bezletové zóny. Samozřejmostí je dostatečný prostor pro stavbu větrných elektráren tak, aby byly v dostatečné vzdálenosti od obydlených oblastí a nepůsobily v krajině rušivým dojmem. V průběhu následujícího období ještě proběhnou měření, která by měla informace např. k větrnému proudění ještě upřesnit.

6. ČEZ nezajímají názory obyvatel.

V každé lokalitě, kde Skupina ČEZ realizovala nebo zvažovala výstavbu větrných elektráren, proběhly akce, na nichž jsme zjišťovali názory veřejnosti a snažili se vysvětlit výhody projektů.

V některých případech byly pro občany zorganizovány poznávací výlety do lokalit, kde už větrné elektrárny stojí (např. Kryštofovy Hamry).

7. Větrné elektrárny zůstanou i po skončení své životnosti stát na místě.

Elektrárna, která doslouží, bude rozebrána a odvezena a to na náklady provozovatele. To se stane zcela určitě, určují to tak české zákony. Na místě, kde stála, může být (ale nemusí) postavit nová větrná elektrárna. Samotná sstavba následuje po vytvoření studie EIA (studie vlivu stavby na životní prostředí), získání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Provoz většiny elektráren je projektován na 20 let.

8. I po postavení větrných elektráren nedojde k omezení výroby v uhelných elektrárnách.

Výroba v uhelných elektrárnách samozřejmě neskončí hned, bude ovšem postupně utlumována podle toho, jak bude končit životnost jednotlivých uhelných elektráren. Tento proces bude patrný již po roce 2015, další výrazný útlum se předpokládá kolem roku 2035, kdy mj. „doslouží“ hned několik uhelných elektráren provozovaných Skupinou ČEZ.

V souladu s energetickou politikou ČR a EU je proto třeba postupně instalovat další zdroje. Vhodný mix jaderné energie a obnovitelných zdrojů např. doporučila také nedávno zveřejněná zpráva tzv. Pačesovy komise.

9. Výstavba obnovitelných zdrojů energie je vyhazováním peněz a zdražuje cenu elektřiny.

Česká republika přijala určité závazky vůči EU také v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Cílem ČR je vyrábět v roce 2020 více než 13 % energie z obnovitelných zdrojů. Důležitá je ovšem volba mezi jednotlivými druhy obnovitelných zdrojů, aby náklady spojené s jejich výstavbou neznamenaly enormní tlak na zvyšování cen elektřiny pro konečné spotřebitele.

Nahoru
Menu:
Hlavní navigace: