Zvládne zapojení nových VE přenosová soustava?

Větrné turbíny samozřejmě vyrábějí energii, jen pokud fouká vítr. Jeho rychlost přirozeně kolísá. Množství dodávané elektřiny tak musí být vyrovnáváno z jiných zdrojů. Ale to není problém, ani když by podíl větrných elektráren razantně stoupl. V Dánsku je z větru vyráběno asi 20 % elektřiny, v německém Šlesvicku-Holštýnsku je to přes 30 % a proměnlivou větrnou výrobu regulovat dokáží. V České republice je to zatím méně než desetina procenta. Dle údajů Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA) mohou vznikat problémy s integrací větrných elektráren do elektrizační soustavy při jejich podílu nad 10% celkového instalovaného výkonu, což by v ČR odpovídalo cca 1700 MW.

Jaké množství elektřiny vyrobíme z větrných elektráren se již dnes dá navíc předpovědět na několik desítek hodin dopředu. Výhodou též je, že fouká převážně v zimě, kdy se elektřiny spotřebuje nejvíce. Větrné elektrárny se tak vhodně doplňují se sluneční energií nebo elektřinou z vody, které jsou nejdostupnější v létě, respektive na jaře. Zároveň s podporou větrné energetiky je potřebné rozvíjet i další obnovitelné zdroje energie.

S rozvojem větrné energetiky a rostoucím počtem elektráren klesá možnost, že se zastaví všechny najednou. Díky vzájemnému propojení lze výpadky v jednotlivých místech snadno vyrovnávat. Navíc rozptýlené zdroje mají blíže ke spotřebiteli. Snižují tedy ztráty elektřiny v síti.

Nutnost provozovat uhelné elektrárny jen kvůli zálohování větrných je nepravdivým argumentem. Podle mezinárodních pravidel provozování elektroenergetické sítě má každý stát povinnost udržovat v operativní záloze kapacitu odpovídající největšímu zdroji v jeho soustavě. Proto u nás musíme mít navíc 1000 MW rychle reagujících (např. přečerpávacích) elektráren – takový je totiž výkon jednoho reaktoru v Temelíně. Tato záloha kryje zároveň i větrné a ostatní elektrárny.

V České republice narýsovaly varianty možného vývoje instalovaného v budoucnu ve větrných elektrárnách závěrečná zpráva tzv. Pačesovy komise a především tzv. Národní akční plán Ministartva průmyslu a obchodu. Na začátku dubna 2011 činil instalovaný výkon ve větru podle statistik Energetického regulačního úřadu 215,94 MW. Více dat a souvislostí např. v prezentaci "Podmínky integrace větrné energie do energetiky ČR", kterou zástupce ČEPS, pan Marián Belyuš, představil v říjnu 2008 na 4. konferenci o Větrné energii v ČR (pořadatelem byla agentura b.i.d. services).